SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL 2025

světový, evropský a český automobilový průmysl a trh s automobily

stav, trenDy a vybrané problémy v Datech

stanislav Šaroch (eD.) a kolektiv autorů

2025

CC BY-NC-ND 4.0 DEED

Attribution-NonCommercial-NoDerivatives

4.0 International

SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY stav, trendy a vybrané problémy v datech

Stanislav Šaroch (ed.) Tereza Hrtúsová Michal Hrubý Tomáš Kozelský Radek Novák Václav Šmejkal

2025

Autoři: prof. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. – kapitola 1, 2 Ing. Tereza Hrtúsová – kapitola 2 Ing. Michal Hrubý – kapitola 4 Ing. Tomáš Kozelský – kapitola 1 Ing. Radek Novák, MBA – kapitola 3, 5 doc. JUDr. Václav Šmejkal, Ph.D. – kapitola 4

Editor: prof. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. Techničtí editoři: Ing. Věra Herčuthová RNDr. František Rozkot, CSc.

ŠAROCH, Stanislav a kol. Světový, evropský a český automobilový průmysl a trh s automobily: stav, trendy a vybrané problémy v datech . Mladá Boleslav : Škoda Auto Vysoká škola o.p.s. vydáno v nakladatelství Eva Rozkotová, 2025. ISBN 978-80-7654-095-8.

(e-kniha dostupná na adrese: https://cld.bz/1TW3oZu)

© Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., 2025

Vydává Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

1. vydání

ISBN 978-80-7654-095-8 ISBN (online) 978-80-7654-094-1

OBSAH

ÚVOD

5

1 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL VE SVĚTĚ

7

1.1 Rozložení produkčních kapacit ve světovém měřítku

7 7

1.1.1 Výroba motorových vozidel ve srovnání světových regionů 1.1.2 Produkce automobilů vzhledem k populaci dané země 1.1.3 Zahraniční obchod s osobními auty v jednotlivých zemích

10 12

1.2 Světové prodeje automobilů: Penetrace trhu a hlavní hráči

12

1.3 Současný stav a výhled trhu s elektromobily ve světě

15

1.4 Čína: Globální lídr výroby a prodejů

19

1.5 Celková charakteristika světového trhu s automobily

23

2 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V EU

26

2.1 Produkční kapacity v rámci EU ve světovém srovnání

26

2.2 Význam automobilového průmyslu z pohledu HDP v EU

31

2.3 Změny na trhu s novými osobními automobily v EU

35

2.4 Registrace nových osobních automobilů po značkách

39

2.5 Poptávka po elektromobilech v EU zaostává za očekáváním

42

2.6 Stručná charakteristika evropského trhu s automobily

51

3 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL (A TRH S AUTOMOBILY) V ČESKÉ REPUBLICE

55

3.1 Rozložení produkčních kapacit v ČR a vývojové trendy

55

3.2 Význam automobilového průmyslu pro českou ekonomiku 59 3.3 Kondice podniků českého automobilového průmyslu – vybrané ukazatele 63 3.4 Odvětví v obraze zahraničního obchodu 70 3.5 Trh s osobními vozy: Penetrace, stáří, nástup alternativních paliv 76 3.6 Trendy sektoru z pohledu cenového vývoje 81 3.7 Stručná charakteristika Česka jako jedné z výrobních základen evropského automobilového průmyslu 85

3

4 SROVNÁNÍ EVROPSKÉ, ČÍNSKÉ A AMERICKÉ REGULACE NA PODPORU ELEKTROMOBILITY

87

4.1 Regulace a podpora elektromobility v EU

89

4.2 Regulace a podpora elektromobility v USA

94

4.3 Regulace a podpora elektromobility v Číně

98

4.4 Hlavní závěry: Výzvy v podpoře a regulaci napříč regiony

102

5 BATERIE DO ELEKTROMOBILŮ – STAV A VÝVOJ TECHNOLOGIE, TRH A GEOPOLITICKÉ SOUVISLOSTI 108 5.1 Poptávka po bateriích 108 5.2 Druhy baterií 110 5.3 Náklady na výrobu elektrických vozů 111 5.4 Producenti baterií 112 5.5 Očekávané investice do baterií v EU 114 5.6 Hlavní zjištění: Baterie jako klíč k nové mobilitě 116

REJSTŘÍK

118

4

ÚVOD Tato studie navazuje na předchozí práci mající podobu výroční studie, kterou v roce 2024 i letech předchozích zpracovával tým složený z expertů Škoda Auto Vysoké školy a České spořitelny. V zestručněné, ale modernizované verzi se snaží na bídnout přehled stavu a vývoje světového automobilového průmyslu na základě rela tivně širokého pohledu přes kvantitativní data i analýzu politik, kterými se jednotlivá centra světového automobilového průmyslu snaží modulovat technologickou změnu k elektromobilitě. Automobilový průmysl je ve světové ekonomice tradičním a významným odvětvím. Těžištěm i největším trhem tohoto odvětví se v posledních dvaceti letech stala Asie, i když jak Evropa, tak Amerika zůstávají významnými trhy se značnými produkčními kapacitami. Ti, kdo se blíže zabývají mezinárodními ekonomickými vztahy, vědí, že se jedná o odvětví s vysokou mírou koncentrace, která přináší úspory z rozsahu, odvětví s vysokou mírou mezinárodního investování. Mezinárodní obchod s automobily je také z hlediska svého rozsahu signifikantní částí světového mezinárodního obchodu. Jedná se o odvětví, kde vznikaly a vznikají nebo jsou aplikovány stovky technických vynálezů a inovativních výrobních postupů s potenciálem využití v dalších oblastech lidské činnosti. Toto odvětví prochází významnou transformací, pro kterou se zrodilo v nedávné minulosti označení CASE. Tato zkratka znamená souběžný nástup a rozvoj digitálních technologií spojený s pokroky v konektivitě (C), nástupem asistenčních systémů ři diče přerůstajících do autonomního řízení (A), tzv. novou ekonomikou reprezentova nou sdílením vozů (S) a přechodem k elektromobilitě (E). Výše uvedená transformace je umožněna nejen rozvojem digitálních technologií, jejichž důsledkem se z automo bilů zčásti stávají „počítače a sběrnice dat na kolech“, ale i regulací, která různými eko nomickými i administrativními nástroji hospodářské politiky vede k náhradě pohonu na spalovací motor za elektromotory nebo jiné alternativní způsoby pohonu, jako jsou například technologie na bázi využití vodíku. Kapitola 1 tradičně přináší pohled na světový automobilový průmysl jako celek a zahrnuje i analýzu rostoucí významnosti a příklonu k elektromobilitě, kde je nespor ně dominantním hráčem Čína. Protože jedním z cílů studie je také zmapování pozice evropského automobilového průmyslu ve světovém srovnání, věnujeme mu samostatnou kapitolu číslo 2. I zde je v letošní studii mimo jiné věnována zvýšená pozornost vzestupujícímu fenomé nu elektromobility, zároveň ale i významu odvětví pro evropskou ekonomiku a jeho struktuře v dodavatelských řetězcích. Kapitola 3 je věnována významu automobilového průmyslu pro českou ekonomiku i malému českému trhu. Začleňujeme do ní v letošním roce i srovnání vývoje cen vy braných modelů se spalovacími motory a modelů elektrických, ke kterému jsme před čtyřmi lety začaly sbírat vlastní originální data. Kapitola 4 se věnuje regulaci a podpoře přechodu k elektromobilitě ve srovnání čínských politik s politikami EU a USA.

5

Kapitola 5 dovádí oproti naší loňské publikaci dále do širších souvislostí a větších detailů přehled stavu a rozvoje trhu s bateriemi do elektromobilů a jasně dokumen tuje a argumentuje dominantní pozici Číny v této oblasti. Zároveň mapuje politické záměry EU a USA zbavit se technologické a produkční závislosti v oblasti baterií vůči Číně. Ta je totiž jedním z geopolitických rizik.

Přejeme Vám inspirativní čtení.

Za tým autorů Stanislav Šaroch

6

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL VE SVĚTĚ

1.1 Rozložení produkčních kapacit ve světovém měřítku

1.1.1 Výroba motorových vozidel v kontextu světových regionů V oblasti vývoje odvětví automotive ve světě jsme svědky výrazných změn, které reflektují jak technologický pokrok, tak i měnící se preference spotřebitelů a ekonomic ké podmínky. Z pohledu globální produkce motorových vozidel se roky 2003 a 2024 výrazně liší. Region Asie, s produkcí 22 milionů vozidel v roce 2003, se v roce 2024 dostal na vrchol s obdivuhodnými 55 miliony. Tento nárůst o 150 % potvrzuje, že region Asie, zejména pak Čína, se stala centrem automobilového průmyslu. Čína, jako nej větší světový výrobce vozidel, neustále investuje do nových technologií, elektrifikace a autonomního řízení. Asijské automobilky dominují na globálním trhu nejen díky vy soké produkci, ale i inovacím a konkurenceschopným cenám, což je činí atraktivními pro mezinárodní trhy. Oproti tomu Evropa, v minulosti lídr v automobilovém průmyslu, zažila v uply nulých 20 letech pokles produkce motorových vozidel z 20 milionů v roce 2003 na 17,2 milionu v roce 2024, tedy o 14 %. Tento trend odráží různé faktory, včetně přísnějších ekologických regulací, rostoucí konkurence ze strany asijských výrobců a změny v poptávce. Region Amerika 1 se stabilním nárůstem z 18,3 milionu vozidel v roce 2003 na 19,2 milionu v roce 2024 ukazuje mírný, ale vytrvalý růst. Pro region je rovněž typická vysoká poptávka po vozidlech typu light-truck. Jedná se o lehké užitkové vozy (k přepravě nákladu do 3,5 tuny), typicky v USA například pickup Ford F-150. Statistiky o produkci a prodejích osobních motorových vozidel v regionu, zejména USA, jsou tímto trendem ovlivněny, neboť automobily tohoto typu nezahrnují. V USA jsou light-trucky často ekvivalentem osobního automobilu. Produkce motorových vozidel v Africe vzrostla z 0,4 milionu v roce 2003 na 1,2 milionu v roce 2024 a region představuje velký potenciál pro budoucnost auto mobilového průmyslu. Místní výroba a spolupráce s mezinárodními automobilkami mohou tento region Afriky posunout vpřed. Celkově je vývoj produkce motorových vozidel od roku 2003 do roku 2024 pří kladem dynamiky a adaptace v automobilovém průmyslu. Asie zůstává neochvějným lídrem, zatímco Evropa a Amerika se snaží přizpůsobit měnícím se podmínkám.

1 Region Amerika zahrnuje Severní Ameriku (Kanada, Mexiko, USA) a Jižní Ameriku

7

Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě, 2003 vs. 2024 (v mil. kusů, v %)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ V období 2003–2017 jsme s výjimkou let 2008 a 2009, kdy probíhala hospo dářská krize, byli svědky růstu světové produkce motorových vozidel. Avšak rok 2018 přinesl zvrat, když se objevily první známky poklesu. Tento trend se ještě více prohlou bil během pandemie koronaviru. V roce 2020 se výroba motorových vozidel propadla na úroveň roku 2010, což odráželo výrazné dopady globální krize. O rok později, v roce 2021, se situace mírně zlepšila a celková produkce dosáhla 80,2 milionu kusů. Následující rok, 2022, pokračoval v pozitivním trendu a výroba vzrostla na 85 milionů kusů, což představovalo 6% meziroční nárůst. I přesto zůstala produkce o 8 % nižší než v předcovidovém roce 2019. Významným faktorem, který negativně ovlivnil světový automobilový průmysl, byla čipová krize, která propuk la v období světové pandemie koronaviru. Jen v Česku nebylo kvůli nedostatku čipů v roce 2021 vyrobeno zhruba 300 tisíc automobilů, po kterých byla poptávka. Rok 2023 však přinesl významný obrat. Světová produkce motorových vozidel se vrátila na před pandemickou úroveň a dosáhla 93,5 milionů kusů. V loňském roce 2024 produkce motorových vozidel ve světě meziročně poklesla o 1 % a dosáhla 92,5 mil. kusů. Celkově výrobě motorových vozidel dominují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2024 vyrobeno celkem 67,7 milionů kusů (73 % celkové produkce motoro vých vozidel). Oproti roku 2023 se jedná o pokles o 1 %.

8

Obr. 1.2: Výroba motorových vozidel ve světě (v mil. kusů)

120

Osobní automobily

Ostatní motorová vozidla

100

93,5 92,5

84,8

77,4 80,0

80

60

40

68,0

67,7

61,6

20

55,9

57,1

0

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy Asie se dlouhodobě profiluje jako lídr v produkci osobních automobilů. V roce 2024 regionu připadlo zhruba 70 % světového podílu, což představovalo výrobu 47,3 milio nu kusů. Z toho samotná Čína dominovala s 40 % celkové světové produkce osobních automobilů. Evropa, s produkcí 14,8 milionu osobních automobilů, obsadila 22 % trhu. Naopak ve Spojených státech se v roce 2024 vyrobilo pouze 1,4 milionu osobních automobilů, což činilo přibližně 3 % celosvětové produkce. Tento nízký podíl lze vysvětlit vyšší poptáv kou po typech vozidel, jako jsou light-trucky (v USA typicky pickupy Ford, viz v textu výše), které do statistik osobních automobilů nejsou zahrnuty. Pickupy a další lehká užitková vozidla se v USA na celkové produkci motorových vozidel podílejí z 83 %, v Evropě tento podíl činí 12 %. V celém regionu Amerika bylo v roce 2024 vyrobeno 13,7 mil. kusů vozidel z kategorie lehká užitková, přičemž 65 % (8,8 mil.) v USA. Produkce osobních automobilů a lehkých užitkových vozů v Evropě v roce 2024 činila 16,9 mil. kusů, v regionu Amerika pak 18,5 mil. kusů. Z dlouhodobého hlediska došlo vůči období roku 2012 v rámci regionu Asie k 35% růstu produkce. Samotná Čína produkci vůči roku 2012 navýšila o 77 %. V Evropě došlo k propadu produkce o 15% vůči roku 2012 (v Německu produkce osobních automobilů poklesla o 24 %). V regionu Amerika došlo k propadu produkce osobních automobilů o 53 % (v případě USA došlo k poklesu o 66 %).

9

Obr. 1.3: Světová produkce osobních automobilů (2024 a 2012, v mil. kusů; popisek označuje stav v roce 2024 a % změnu oproti roku 2012)

35% 47,3

10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 45,0 50,0

2012 2024

77% 27,5

-15% 14,8

52% 5,0

-53% 4,8

-24% 4,1

-66% 1,4

136% 0,9

0,0 5,0

Asie Evropa Amerika Afrika Čína Německo Indie

USA

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ

1.1.2 Produkce automobilů vzhledem k populaci dané země Produkci osobních automobilů dominuje dlouhodobě Čína, kde bylo v roce 2024 vyrobeno celkem 27,5 mil. automobilů. Oproti roku 2023 se jedná o 5% růst produk ce osobních automobilů. Zároveň je produkce osobních automobilů v Číně o 29 % výše oproti pandemickému roku 2019. Druhou příčku zaujímá Japonsko, kde bylo v roce 2024 vyrobeno 7,1 milionů osobních automobilů, což představuje meziroční pokles o 8 % (vůči období 2019 se jedná o 14% pokles). Následuje Indie s produkcí ve výši 5 mil. osobních automobilů. Oproti 2023 se jedná o 4% růst. Česká republika je se svou produkcí 1,5 mil. kusů 8. největším producentem osobních automobilů na světě. Oproti roku 2023 se jedná o růst o 4 %. Vůči období 2019, tedy před pandemií koronaviru, byla produkce v České republice za rok 2024 o 2 % vyšší. Pokud vyjádříme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích k počtu obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá 180 vyrobe ných osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osob ních automobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 19 automobilů. V Japonsku připadá celkem 58 automobilů na tisíc obyvatel a v Indii pouze 3 osobní automobily na tisíc obyvatel. Česká republika je v přepočtu na 1 000 obyvatel druhým největším producentem osobních automobilů (135 automobilů/1 000 ob.).

10

Obr. 1.4: Největší světoví producenti osobních automobilů (v mil. ks, 2024)

produkce v mil. ks (levá osa) produkce na 1 000 obyvatel (pravá osa)

30

100 120 140 160 180 200

25

135

20

15

0 20 40 60 80

10

5

0

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), řazeno dle počtu vyrobených osobních automobilů; UN (2024) Z pohledu finančních výsledků se na vrcholu seznamu největších světových vý robců motorových vozidel nachází koncern Volkswagen, který v roce 2024 dosáhl tr žeb ve výši 353 miliard USD. Na druhém místě se umístil japonský koncern Toyota s celkovými tržbami 292 miliard USD. Třetí příčku pak obsadil Stellantis, jehož tržby dosáhly 178 miliard USD. Tab. 1.1: Světoví producenti automobilů podle tržeb za rok 2024 (mld. USD)

Název společnosti

Tržby za rok 2024 v mld. USD

Volkswagen Group

352,8 292,3 178,0* 176,0* 171,8* 155,0* 142,0* 133,0* 121,0* 105,0*

Toyota Motor Corporation

Stellantis N.V.

Ford Motor Company General Motors Company Mercedes-Benz Group AG

Bayerische Motoren Werke AG (BMW)

Honda Motor Co Ltd

Hyundai Motor Company

SAIC Motor Corporation Limited

Tesla Inc.

90,8*

Zdroj: výroční zprávy; dostupné online zdroje; *odhady

11

1.1.3 Zahraniční obchod s osobními auty v jednotlivých zemích Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska obje mu obchodní bilance, záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují dle databáze UN Comtrade země jako Írán, Brazílie, Turecko, Francie a USA. Největší převis vývozu nad dovozem osobních automobilů mělo v roce 2024 Německo (104 mld. USD) a Japonsko (95 mld. USD). Do kladné obchodní bilance se dostala také Čína, její bilance činila 49 mld. USD. Bilance České republiky je kladná a činí 28 mld. USD. Obr. 1.5: Obchodní bilance obchodu s motorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2024 a 2023, v mld. USD)

2024 2023

100 150

103,5 95,4

56,2 49,2

39,8

27,6 26,9

-200 -150 -100 -50 0 50

15,5 6,2

-4,3 -4,8

-21,2

-158,4

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; *data za rok 2023, **data za rok 2022

1.2 Světové prodeje automobilů: Penetrace trhu a hlavní hráči Pro řadu evropských automobilek jsou z hlediska prodejů (dle počtu prodaných kusů nebo dle příjmů) automobilů dominantními světovými regiony Evropa a Asie. Váha regionu Asie je přitom často obdobná, jako v případě Evropy. Prodeje osobních automobilů v roce 2024 činily celosvětově 67,5 mil. ks, což oproti roku 2023 znamená růst o 3%. Světové prodeje dokonce překonaly úro veň roku 2019 o 4 %. Největší podíl na prodejích má dlouhodobě region Asie, kde bylo v roce 2024 prodáno 44 mil. ks osobních automobilů (65% podíl). Z toho na samot nou Čínu připadá 27,6 mil. ks prodaných vozů (40% podíl). Prodeje v Evropě činily 15,6 mil. ks (23% podíl). V USA bylo prodáno 3 mil. ks osobních automobilů a jejich podíl na světových prodejích činí 4 %. Statistika je opět ovlivněna vysokou poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA.

12

Obr. 1.6: Světové prodeje osobních automobilů (2024, v mil. kusů; popisek v % označuje změnu oproti roku 2012)

50,0

46% 44,0

2012

2024

45,0

40,0

35,0

78% 27,6

30,0

25,0

-3% 15,6

20,0

15,0

-47% 7,1

54% 4,3

10,0

-59% 3,0

-9% 2,8

-33% 0,8

5,0

0,0

Asie Evropa Amerika Afrika

Čína

USA Indie Německo

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Z hlediska meziroční změny v počtu registrovaných (prodaných) osobních auto mobilů v rámci světových regionů došlo v roce 2024 k největšímu meziročnímu růstu v Evropě (4,3 %). Prodeje v regionu Asie v roce 2024 meziročně rostly o 3,1 %. Region Asie je jediným, který se v oblasti prodejů osobních automobilů dostal nad úroveň roku 2019 (v roce 2024 o 21 % oproti 2019). Všechny ostatní regiony zů staly pod úrovní období 2019. Prodeje osobních automobilů v Evropě byly v roce 2024 nižší o 13 % oproti 2019, v Americe o 26 % a v Africe o 12 %. Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. mís tě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2024 zde bylo prodáno 27,6 milionů kusů osobních aut. Následují Indie, kde bylo prodáno 4,3 mil. kusů automobilů, Japonsko (3,7 mil. kusů) a USA (3 mil. kusů prodaných osobních automobilů). Optikou přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů v roce 2024 prodáno v Německu (zhruba 33 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje Japonsko (30 automobilů na 1 000 obyvatel) a Jižní Korea, kde činil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 28 kusů. V České republice bylo v roce 2024 prodáno 22 auto mobilů na tisíc obyvatel.

13

Obr. 1.7: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2024, v mil. kusů)

počet prodaných vozidel v mil.

prodej na 1 000 obyvatel (pravá osa)

30

35

30

25

21,6

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), UN (2024); jedná se o největší producenty osobních automobilů; řazeno dle počtu prodaných os. automobilů; *data za Írán nebyla v době zpracování dostupná V počtu prodaných kusů automobilů byla dle údajů platformy MarkLines na prvním místě ve světě v roce 2024 japonská Toyota s celkovými prodeji 10,8 mil. kusů. Koncern Volkswagen, který v roce 2024 prodal celkem 9 milionu kusů automo bilů, zůstal stejně jako v roce 2023 na druhém místě. Třetí pozice připadá na Hyundai Kia (7,2 mil. ks). Do první desítky největších světových koncernů podle počtu proda ných automobilů se dostal také čínský producent BYD. Jeho prodeje v roce 2024 činily 4,3 miliony vozů.

14

Obr. 1.8: Počet prodaných vozů vybraných automobilek ve světě 2024, 2023 (v mil. kusů, popisek v % označuje meziroční změnu)

-3,7% 10,8

2024 2023

-2,3% 9,0

0,2% 7,2 -3,0% 6,0

-13,6%

9,5% 4,3

5,5 -3,7% 4,5

33,0% 4,0

-3,7% 3,3

-21,5% 3,2

Zdroj: MarkLines

1.3 Současný stav a výhled trhu s elektromobily ve světě S rostoucím tlakem na snižování emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší se elektrická vozidla, jako jsou čistě elektrické vozy (BEV) a plug-in hybridní elektrické vozy (PHEV), stávají stále populárnějšími. Přechod na elektromobilitu je vnímán jako jedna z hlavních cest, jak splnit ambiciózní cíle v oblasti udržitelného rozvoje a snížit ekologickou stopu dopravy. Do statistik celosvětově užívaných elektromobilů se zahrnují jak čistě elektrické vozy (BEV), tak i plug-in hybridní elektrické vozy (PHEV). Na vývoj počtu a důraz na přechod na elektromobilitu má a bude mít vliv tlak na snižování emisí v dopravě. Elektromobilita bude jednou ze zásadních cest, jak těchto limitů dosáhnout. Z hlediska podílu elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních auto mobilů je světovým lídrem Norsko, kde tento podíl v roce 2024 činil 32 %. Následují Island (18 %) a Dánsko (17 %). V Číně podíl elektromobilů na celkovém počtu užíva ných osobních automobilů činil v roce 2024 11 %. Za celou Evropu se jedná o 4,7 %, za svět pak 4,5 %. Mezi typy pohonů převažují čistě elektrické motory. V Evropě činí podíl BEV 62 % a podíl PHEV 38 %. Do roku 2030 podíl čistě bateriových elektromobilů ješ tě poroste. Z elektromobilů užívaných v roce 2030 bude celosvětově dle výhledu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) 65% BEV a 35% PHEV.

15

Obr. 1.9: Podíl elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních aut (%, 2024)

32,0

68 % BEV

18,0

17,0

32 % PHEV

13,0

11,0 11,0 11,0

62 % BEV

8,3

7,3 6,5

38 % PHEV

4,7 4,5

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; deset zemí s největším podílem; Evropa a celý svět

Daleko výrazněji než podíl na používaných vozech ukazuje dynamiku nástu pu elektromobility přehled podílů elektromobilů na ročních prodejích nových vozů. V případě podílu elektromobilů na prodejích osobních automobilů ve světě je rovněž na špici Norsko, kde podíl EV na prodejích činil v roce 2024 celých 92 %. Následují Švédsko (58 %) a Dánsko (56 %). V Evropě v roce 2024 činil podíl elektromobilů na nových prodejích osobních automobilů celkem 22 %, v Číně ale už 48 %, celosvě tový podíl pak činí 22 %.

16

Obr. 1.10: Podíl elektromobilů na celkových prodejích osobních aut (%, 2024)

92,0

57 % BEV

43 % PHEV

58,0 56,0

50,0 48,0 48,0

69 % BEV

43,0 42,0

36,0

31 % PHEV

33,0

22,0 22,0

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; deset zemí s největším podílem, Evropa a celý svět

Do roku 2030 by dle výhledu IEA měl globální podíl elektromobilů na celkově užívaných osobních automobilech činit 15 %. V Evropě by tento podíl měl dosahovat 15 %, v Číně pak 36 %. Obr. 1.11: Stav a výhled podílu elektromobilů na počtu užívaných osobních aut do roku 2030

Čína Evropa svět

36,0

15,0

15,0

11,0

7,5

4,7

4,5

3,6

3,2

2023

2024

2030

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; dle scénáře STEP (Stated Policies Scenario), tedy dle nastavení politik pro EV v jednotlivých zemích Podíl elektromobilů na nových prodejích osobních automobilů by ve světě do roku 2030 měl činit 42 %, v Evropě 58 % a v Číně 82 %. Zatímco výhled z roku 2020 předpokládal větší podíl EV na prodejích v Evropě oproti Číně, dle aktuálního odhadu IEA by v roce 2030 s velkým náskokem měla dominovat Čína.

17

Obr. 1.12: Stav a výhled podílu elektromobilů na prodejích osobních aut do roku 2030

Čína Evropa svět

82,0

58,0

48,0

42,0

38,0

22,0

22,0

22,0

18,0

2023

2024

2030

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; dle scénáře STEP (Stated Policies Scenario), tedy dle nastavení politik pro EV v jednotlivých zemích Největším světovým producentem elektromobilů byl v roce 2023 čínský BYD, jeho výroba čistě elektrických vozidel a plug-in hybridů přesahovala 3 miliony kusů. Na druhém místě skončila Tesla s produkcí 1,8 mil. kusů vozidel. Třetí místo zaujal koncern Volkswagen s produkcí ve výši 1 mil. kusů.

Obr. 1.13: Produkce elektromobilů ve světě dle výrobce, 2023 (v tis. ks)

BEV

PHEV

FCEV

3015

1811

1010

660 654 599 563 552 525

405

Zdroj: EV Volumes; BEV a PHEV

Pokud jde o prodej elektromobilů podle jednotlivých výrobců, BYD si v roce 2024 připsal 22% podíl na globálním trhu. Na druhém místě se umístila společnost Tesla s 10% podílem. BYD a Tesla tak v roce 2024 společně zaujímaly třetinu trhu.

18

Obr. 1.14: Podíl výrobců elektromobilů na celkových prodejích ve světě, 2024 (v %)

22,2

10,3

4

3,1

3

2,7 2,6 2,2 2,2 2,2

Zdroj: EV Volumes; BEV a PHEV Ačkoliv je globálně největším hráčem z hlediska prodejů osobních automobilů koncern Toyota, v případě statistiky elektromobilů se nachází na opačné straně žeb říčku. Je to dáno tím, že statistika zohledňuje čistě bateriové elektromobily a plug-in hybridy. Toyota vsadila z velké části na pohon typu mild hybrid, který do těchto žeb říčků není zahrnut. 1.4 Čína: Globální lídr výroby a prodejů Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v dlou hodobém horizontu první meziroční pokles produkce v roce 2018. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří zhoršení geopolitické situace, celkové zpomale ní ekonomiky a koncem roku 2019 rovněž propuknutí celosvětové pandemie nemoci COVID-19. Produkce meziročně klesala i v roce 2020, období 2021 už bylo opět růstové. V roce 2023 produkce motorových vozidel v Číně navázala na předchozí růst, meziročně se produkce motorových vozidel zvýšila o 12 % na historicky nejvyšších 30 milionů. V loňském roce 2024 tento dosavadní rekord ještě překonala, produkce mo torových vozidel dosáhla 31,3 mil kusů. V případě výroby osobních automobilů v Číně došlo meziročně k nárůstu o 5 % na celkových 27,5 milionů kusů. Osobní automobily se na celkové produkci podílely z 88 %.

19

Obr. 1.15: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

35

31,3

30

25

20

15

10

5

0

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2024 rostly o 4,5 %, celkově činily 31,4 mil. kusů. Prodej samotných osobních automobilů v roce 2024 dosáhl celkem 27,6 mil. kusů, což znamená meziroční růst o téměř 6 %. Z hlediska výrobců dominují čínskému trhu jednoznačně tamní producenti. V roce 2024 zaujímaly čínské automobilky na domácím trhu 65% podíl. Na druhém

místě byly německé automobilky, na třetím pak japonské. Tab. 1.2: Prodeje automobilů v Číně dle výrobců (2024)

Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Čínské značky Německé značky Japonské značky Americké značky Korejské značky Francouzské značky

65,1 15,0 11,3

+22,7 -10,5 -18,4 -23,7 +3,7 -25,7

6,4 1,6 0,4

Zdroj: MarkLines

Na prodejích elektromobilů ve světě má Čína nadpoloviční podíl Produkce elektromobilů v Číně významně narůstá od roku 2021. Za rok 2021 činila produkce elektromobilů 3,5 mil. kusů (meziroční růst o 160 %). V roce 2023 už produkce elektromobilů v Číně dosahovala téměř 10 milionů, 9,1 milionu činily osob ní automobily. V loňském roce 2024 Čína vyrobila téměř 13 mil. kusů elektromobilů.

20

Obr. 1.16: Produkce elektromobilů v Číně (mil.)

12,9

Produkce EV celkem Produkce EV, osobní automobily

9,6

9,1

7,1

6,7

3,5

3,4

1,4

1,3

1,2

1,2

1,1

0,8

0,8

0,5

0,5

0,3

2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: CAAM Prodeje elektromobilů v Číně v roce 2024 činily 11,3 mil. kusů. V roce 2024 podíl Číny na světových prodejích elektromobilů dosahoval 65 %. Obr. 1.17: Prodej elektromobilů ve světě a podíl Číny (tis. ks, podíl Číny v %)

10000 12000 14000 16000 18000 20000

Čína ostatní

17500

13800

10200

0 2000 4000 6000 8000

6600

65%

59%

2977

58%

49%

38%

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: IEA Vývozní ambice Číny

Čína prokazuje svůj záměr proniknout na globální trhy automobilového prů myslu také prostřednictvím rostoucího podílu exportu. Dlouhodobě byla tamní pro dukce automobilů orientována převážně na domácí trh, přičemž podíl exportu se po hyboval mezi 2 a 3 %. Avšak od roku 2021 došlo ke změně trendu, kdy podíl exportu na celkové produkci začal výrazně narůstat. V roce 2021 činil tento podíl téměř 8 %,

21

v roce 2022 vzrostl na 13 % a v roce 2023 dosáhl téměř 16 %. V roce 2024 už byl podíl exportu na produkci téměř pětinový, konkrétně 18 %. Celkový objem exportovaných osobních automobilů roce 2024 dosáhl téměř 5 milionu kusů. Obr. 1.18: Produkce osobních automobilů v Číně celkem (mil. ks) a podíl exportu na produkci (%)

Produkce os. automobilů (mil.) Podíl exportu na produkci os. automobilů (%)

30

20%

18,0%

27,5

26,1

25

24,8

15%

24,4

23,8

15,8%

23,5

20

21,4

21,4

20,0

13,1%

15

10%

10

7,5%

3,8%

5%

3,4%

3,2%

2,6%

2,0%

5

0

0%

2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: CAAM

Významnou položkou vývozu osobních automobilů z Číny jsou elektromobily. Do EU v roce 2024 směřovalo ze třetích zemí, tedy zemí mimo prostor EU zhruba 640 tisíc elektromobilů. Číně náleží 65 % tohoto množství. Do zemí EU se z Číny v roce 2024 dovezlo 416 tisíc elektromobilů.

Obr. 1.19: Import elektromobilů do EU27 (tis. kusů, extra EU)

1000

Čína

ostatní extraEU27 státy

800

600

400

58%

65,0%

200

61%

52%

44% 39% 19% 25%

0

2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: Eurostat; pouze BEV

22

1.5 Celková charakteristika světového trhu s automobily Automobilový průmysl za poslední dvě dekády prošel výraznými změnami, při čemž rok 2024 ukazuje na významné posuny v produkčních kapacitách a tržních tren dech. Asie se stala dominantním regionem s produkcí 55 milionu vozidel v roce 2023, což představuje nárůst o 150 % od roku 2003. Naopak Evropa, kdysi lídr, zaznamenala pokles z 20 milionů na 17,2 milionu kusů. Po stabilním růstu do roku 2017 došlo k poklesu v roce 2018, který se prohlou bil během pandemie COVID-19. V roce 2023 se výroba motorových vozidel vrátila na předpandemickou úroveň. V roce 2024 produkce motorových vozidel ve světě me ziročně poklesla o 1 % a dosáhla 92,5 mil. kusů, přičemž osobní automobily tvořily 73 % celkové produkce. Největším světovým producentem osobních automobilů je Čína, následují Japonsko a Indie. Česká republika je osmým největším producentem osobních automobilů na světě. Z hlediska tržeb žebříček mezi producenty automobilů vede Volkswagen, násle dovaný Toyotou a Stellantisem. Tyto firmy dominují trhu a ukazují na silnou konku renceschopnost v globálním měřítku. Německo a Japonsko vykazují kladnou obchodní bilanci v zahraničním ob chodu s motorovými vozidly. Záporné saldo obchodní bilance mají státy jako USA, Francie či Turecko. Z celoevropského pohledu je EU čistým vývozcem automobilů. K podstatné změně došlo v případě Číny, která se z letitého čistého dovozce stává čis tým exportérem. Celosvětové prodeje osobních automobilů dosáhly 67,5 milionu kusů, přičemž Asie dominovala s 65% podílem. Podíl Číny na světových prodejích činí 40 %. Čína je rovněž leaderem v počtu vyrobených elektromobilů, jejich významným vývozcem, a v podílu elektrických vozů na prodejích nových vozů přesahuje průměr EU. Svůj náskok by si Čína měla udržet. Podíl elektromobilů na nových prodejích osobních automobilů by ve světě do roku 2030 měl činit 42 %, v Evropě 58 % a v Číně 82 %. Největším světovým pro ducentem elektromobilů byl v roce 2023 čínský BYD, jeho výroba čistě elektrických vozidel a plug-in hybridů přesahovala 3 miliony kusů. Do Evropské unie v roce 2024 směřovalo ze třetích zemí, tedy zemí mimo prostor EU, zhruba 640 tisíc elektromobi lů. Celkem 65 % tohoto dovozu náleží Číně. Zajímavostí je, že pokud měříme intenzitu, v jaké jsou v daných zemích vyrábě ny automobily, jako počet automobilů vyrobených na hlavu, nejvíce automobilů vůči počtu obyvatel se ve srovnání všech zemí světa vyrobí na Slovensku, Česko je v závěsu druhé.

23

Prameny CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2025). Automobile exports . Automobile Exports in December 2023. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/68/id/2063.html CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2025). Production of Automobiles . Production of Automobiles in December 2023. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/63/id/2003.html CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2025). Production of New Energy Vehicles . Production of New Energy Vehicles in December 2023. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/65/id/2027.html EUROSTAT (2025) EU trade since 1988. Import of EV to EU27 [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ds-045409$defaultview/ legacyMultiFreq/table?lang=en IEA (2025). Global EV Data Explorer . EV stock share. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer IEA (2025). Global EV Data Explorer . EV sales share. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer IEA (2025). Global EV Data Explorer . EV sales and China’s share. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer IEA. (2025). Global EV Outlook 2024 . [online]. [cit. 4. 6. 2025] Dostupné z: https:// www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer INTERNATIONAL ORGANIZATION OF MOTOR VEHICLE MANU FACTURERS (OICA) (2025). Passenger cars production . Production statistics. [online]. [cit. 4. 6. 2025] Dostupné z: http://www.oica.net/production-statistics/ INTERNATIONAL ORGANIZATION OF MOTOR VEHICLE MANU FACTURERS (OICA) (2025). Passenger cars registrations . Sales statistics. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.oica.net/category/sales-statistics/ MARKLINES AUTOMOTIVE INDUSTRY PORTAL (2025). Automotive sales volu me . China – Automotive sales volume. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https:// www.marklines.com/en/statistics/flash_sales/automotive-sales-in-china-by-month MARKLINES AUTOMOTIVE INDUSTRY PORTAL (2025). Vehicle sales data. Automotive sales. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.marklines.com/ en/vehicle_sales/index UNITED NATIONS (2025). UN Comtrade Database . Trade balance of trade in motor vehicles for passenger transport. [online]. [cit. 4. 6. 2025]. Dostupné z: https:// comtradeplus.un.org/ UNITED NATIONS (2025). World Population Dashboard. Total population in millions. [online]. [cit. 6. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.unfpa.org/data/world-population dashboard

24

EV VOLUMES (2025) The largest EV manufacturers. Production of EV by brand. [online]. [cit. 10. 6. 2025] Dostupné z: https://www.fool.com/research/largest-ev companies/ AUTOVISTA24 (2025) Leading brands by share of global EV market. Sales share of EV by brand. [online]. [cit. 10. 6. 2025] Dostupné z: https://autovista24.autovistagroup. com/news/what-are-the-global-ev-markets-most-successful-brands/

25

2. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V EU

2.1 Produkční kapacity v rámci EU ve světovém srovnání Produkce aut je poměrně úzce spjatá s hospodářským cyklem, nejinak tomu je i v EU, kde výroba osobních aut klesala za dob hospodářské krize, aby se s oživením eko nomik opět produkce zvyšovala. Několik let před koronavirovou krizí vykazovala výroba osobních automobilů v Evropské unii poměrně stabilní růst, s kulminací před nástupem pandemie. Roční produkce se pohybovala mezi 14 až 15 miliony vozidel. Růst byl tažen především silnou poptávkou a příznivou hospodářskou situací v EU i globálně. Rok 2020 však znamenal pro automobilový průmysl v EU zásadní propad. Pandemie COVID-19 vedla k rozsáhlým výpadkům výroby a globálním problémům v dodavatelských řetězcích. Omezení a restriktivní opatření přijatá na úrovni jednotli vých členských států vedla k výraznému utlumení nebo dokonce úplnému zastavení vý roby v některých měsících roku 2020. Produkce osobních automobilů tak v roce 2020 poklesla o více než 24 % oproti předchozímu roku, a celkově bylo vyrobeno přibližně 11,1 milionu vozů. V letech 2021 a 2022 následovalo pozvolné zotavování, zpomalované problémy v dodavatelských řetězcích, zejména v případě polovodičů, a geopolitickými nejisto tami (včetně války na Ukrajině), až teprve v roce 2023 došlo k výraznějšímu nárůstu, výroba motorových vozidel v EU vzrostla meziročně o 12 %, čímž produkce vzrostla na 14,3 milionu kusů. Rok 2024 však pro automobilový průmysl znamenal pokles ve výrobě, a to jak v Evropské unii (meziročně o 6 %), tak i ve světě (o zhruba 1 %). V případě celkového počtu vyrobených motorových vozidel v Evropské unii v roce 2024, tedy se zahrnutím i lehkých užitkových, nákladních vozů či autobusů, produkce činila 13,403 milionů kusů (oproti roku 2023 pokles o zhruba 6 %). V roce 2024 se v EU vyrobilo 11,760 milionů osobních aut – tvořily tak 87,7 % všech vyrobených motorových vozidel v EU. Zajímavá statistika výroby motorových vozidel se týká Spojených států americ kých, kde podíl osobních aut z celkového počtu motorových vozidel je mnohem nižší (zhruba 14 % oproti 88 % v EU a v Číně) než u jiných velkých ekonomik. Je to dáno velkou oblibou lehkých užitkových aut (light-truck) v Severní Americe (která se neza počítávají do osobních aut). V roce 2024 Čína vyrobila 27,5 mil. osobních aut (oproti roku 2023 nárůst o 5 %) tedy zhruba o 15,7 milionů více než celá EU. Určitý přehled o intenzitě produkce motorových vozidel nám dává i jejich přepo čet na tisíc obyvatel. V Evropské unii se v roce 2024 vyrobilo 29,8 motorových vozidel na 1 000 obyvatel, tedy podobně jako ve Spojených státech amerických (kde tento uka zatel činil 31,5). Ve srovnání s Japonskem (66 vyrobených motorových vozidel na tisíc obyvatel) či Jižní Koreou (79,8) je to méně než polovina. V Číně to bylo 22,2 vyrobe ných motorových vozidel na 1 000 obyvatel.

26

Tab. 2.1: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2024

Osobní automobily (tis.)

Motorová vozidla celkem (tis.)

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Změna 2024/2023

Změna 2024/2023

Stát

EU

11 760 27 477

-6 % 13 403 5 % 31 282 -18 % 10 562 -8 % 8 235 4 % 6 015 -2 % 4 127 -0,5 % 92 504

-6 % 4 % -1% -8 %

29,8 22,2 31,5 66,1

Čína USA

1433 7 139 4 991 3 849

Japonsko

Indie

3 %

4,2

Jižní Korea

-3 % -1 %

79,8

Svět 11,5 V roce 2024 Slovensko dosáhlo produkce 183 motorových vozidel na 1 000 oby vatel, druhé Česko vyrobilo 133 motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Tyto ukazatele reflektují vysokou koncentraci automobilové výroby v obou zemích a řadí je mezi glo bální lídry podle tohoto měřítka. Tento relativní podíl produkce na obyvatele je tak dů ležitým indikátorem významu automobilového průmyslu nejen pro národní ekonomiku těchto států, ale i pro celé evropské hospodářství. Tab. 2.2: Výroba motorových vozidel v EU v roce 2024 67 675

Změna 2024/2023

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Stát

Celkem (tis.)

Německo Španělsko

4 069 2 377 1 459 1 358

-1 % -3 %

48,8 48,9

Česko Francie

4 %

133,8

-10 %

19,8

Slovensko

993 591 560 555 437 333 268 240

-8 %

183,1

Itálie

-32 %

10,0 29,4 15,2 45,6 31,3 25,4 20,3

Rumunsko

9 %

Polsko

-9 %

Maďarsko Portugalsko

-14 %

4 %

Švédsko

-3 %

Belgie

-28 % -37 %

Rakousko Slovinsko

72 61 22

7,8

0 %

28,7

Finsko

-26 % -94 %

4,0

Nizozemsko 0,4 Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); data obyvatelstvo Eurostat 7

27

Páteří automobilového průmyslu v EU je výroba osobních automobilů I přesto, že se v roce 2021 ekonomiky členských států začaly zotavovat (hrubý domácí produkt Evropské unie vzrostl o 5,4 %), pokračoval pokles výroby osobních au tomobilů. V tomto roce došlo k meziročnímu propadu výroby o 5,8 %, přičemž celkový objem výroby osobních automobilů dosáhl 10,479 milionů kusů. Tento pokles byl však nerovnoměrný v rámci jednotlivých členských států, což bylo do značné míry ovlivněno různou úrovní přijatých protiepidemických opatření. Až v roce 2022, po několikaletém poklesu od roku 2017, kdy byla nejvyšší produkce osobních aut v EU ve výši 14,91 mil. osobních aut, došlo k oživení produkce. Výroba osobních automobilů v EU vykázala v roce 2022 meziroční nárůst o 7,4 %, což znamenalo výrobu 11,25 milionů kusů. V roce 2023 růst výroby osobních aut v EU i nadále pokračoval. Rok 2024 byl však poznamenán 6% poklesem produkce osobních aut, vyrobilo se 11,760 milionu vozidel. Obr. 2.1: Vývoj produkce osobních automobilů v EU (v mil. ks)

16

14,91

14

-6,0 %

11,76

12

10,48

10

8

6

4

2

0

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: ACEA, OICA; data za EU27 Růst automobilového průmyslu v posledních letech, ovlivněný mimo jiné hos podářskou a následně pandemickou krizí, vykazoval v jednotlivých členských státech EU rozdílnou dynamiku. Například Francie, která po roce 2008 začala postupně ztrá cet svou pozici významné světové automobilové velmoci, dosáhla v roce 2019 pouze přibližně dvou třetin produkce z roku 2007. Tento pokles představoval téměř milion vyrobených osobních automobilů za rok. Podobně výrazný propad zaznamenaly i další tradiční automobilové země jako Itálie, Belgie, Švédsko nebo Polsko. Naproti tomu v některých zemích bývalého východního blo ku, jako je Slovensko a Česká republika, automobilový průmysl v tomto období naopak prosperoval. Česká republika se v roce 2019 umístila s produkcí 1,4 milionu motorových vozidel na pátém místě v rámci EU, přičemž ve výrobě osobních automobilů obsadila dokonce čtvrtou příčku. Další státy jako Maďarsko a Rumunsko dokázaly úspěšně přilákat zahraniční automobilové koncerny díky kombinaci kvalifikované a relativně levné pra

28

covní síly, nízké sazbě daně z příjmu právnických osob a aktivní podpory investičního prostředí. Významně se tak podílely na růstu produkce aut v rámci regionu. Česká republika si i v roce 2024 upevnila pozici třetího největšího výrobce osob ních aut v rámci Evropské unie s počtem 1 452 tisíc osobních aut (meziroční přírůs tek o 4 %). Největším producentem osobních aut v EU je stále s velkým odstupem Německo (4 069 tisíc; pokles oproti roku 2023 o 1 %) před Španělskem (1 918 tisíc; +1 %). Slovensko překonalo Francii a obsadilo čtvrtou příčku mezi největšími produ centy automobilů v EU. Obr. 2.2: Výroba osobních vozidel (v tisících; a změna oproti roku 2023 v %) ve státech EU a ve Spojeném království v roce 2024

> 1 000 500 – 1 000 200 – 500 30 – 200

22 -26 %

268 -3 %

779 -14 %

216 -28 %

4069 -1 %

7 -94 %

1 452 +4 % 72 -30 %

993 -8 %

910 -11 %

437 -14 %

560 +9 %

61 0 %

309 -43 %

1 918 +1 %

260 +7 %

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), vlastní zpracování

29

V posledních letech lze v rámci Evropské unie pozorovat určitý přesun výrobních kapacit v produkci osobních automobilů mezi jednotlivými členskými státy. Tyto změny se promítly do vývoje podílů jednotlivých zemí na celkové výrobě osobních automobilů v EU. Zatímco některé tradiční automobilové velmoci zaznamenaly stagnaci či pokles produkce, Slovensko a Česká republika dokázaly své kapacity výrazně rozšířit a zařadily se mezi přední evropské výrobce. V čele však stále zůstává Německo, které si i v roce 2024 udrželo pozici největší ho výrobce osobních automobilů v EU, s podílem 34,6 % na celkové unijní produkci. Druhé místo obsadilo Španělsko s 16% podílem, následované Českou republikou, která se umístila na třetí příčce s podílem 12,4 %. Tyto hodnoty odrážejí nejen rozsah a modernizaci výrobních kapacit v jednotli vých státech, ale i jejich schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám automobilo vého trhu. Výrazný růst výroby ve Slovensku a Česku potvrzuje jejich schopnost přilákat investice a efektivně je využít ve prospěch domácího automobilového průmyslu. Stabilní pozice Německa a Španělska pak podtrhuje jejich dlouhodobou konkurenceschopnost a význam na evropském automobilovém trhu. Obr. 2.3: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech EU (v %)

34,6

Německo

16,3

Španělsko

12,4

Česko

2024 2015 2010 2005

8,4

Slovensko

7,7

Francie

2,6

Itálie

18,0

Ostatní

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Zdroj: OICA, ACEA; jedná se o podíl na celkovém počtu kusů osobních aut

30

Obr. 2.4: Vývoj produkce osobních aut u největších šesti výrobců v EU (v mil. ks)

6

5

Německo

Španělsko

Česko

4

Itálie

Slovensko

Francie

3

2

1

0

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Zdroj: data OICA, ACEA

2.2 Význam automobilového průmyslu z pohledu HDP v EU Význam automobilového průmyslu lze hodnotit nejen podle objemu výroby a ex portu motorových vozidel, ale také prostřednictvím jeho podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Tento ukazatel lze vztáhnout jak k hrubému domácímu produktu (HDP) daného státu, tak i ke struktuře zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE C). Klíčovou roli v tomto kontextu hraje oddíl CZ-NACE 29 – Výroba motorových vozidel (s výjimkou motocy klů), přívěsů a návěsů – který ve více evropských zemích představuje jednu z hlavních slo žek zpracovatelského průmyslu. V roce 2022 činil průměrný podíl HPH automobilového průmyslu na HDP v rámci EU 1,4 %. V některých členských státech byl však tento podíl výrazně vyšší, což dokládá významný vliv tohoto odvětví na jejich národní ekonomiky. Česká republika společně s Německem patří v EU letech ke státům s nejvyšším podílem HPH automobilového průmyslu (tedy oddíl Výroba motorových vozidel kromě motocyklů, přívěsů a návěsů CZ-NACE 29) na HDP (pohybující se kolem 4%), v po sledních letech se k nim dotáhlo ještě Slovensko. Pokud jde o podíl HPH automobilového průmyslu na celkové HPH zpracovatelského průmyslu, průměr EU činil v roce 2022 při bližně 10 %. Nejvyšší hodnoty zaznamenaly opět Německo, Česká republika a Slovensko. Tyto rozdíly mezi jednotlivými státy odrážejí nejen různou velikost a strukturu jejich ekonomik, ale především specifické postavení automobilového průmyslu v rámci národních zpracovatelských sektorů. Vývoj podílu HPH čistě jen automobilového průmyslu (bez subdodavatelských odvětví) na HDP v členských státech, kteří jsou největšími producenty osobních aut v EU, ukazuje některé zajímavé výkyvy a trendy – pokles v důsledku dozvuku hos podářské krize v letech 2012 a 2013 a pandemie po roce 2020, či rostoucí význam na Slovensku a v Česku.

31