SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL 2025

4. SROVNÁNÍ EVROPSKÉ, ČÍNSKÉ A AMERICKÉ REGULACE NA PODPORU ELEKTROMOBILITY Elektromobilitu je možné vnímat ze dvou nosných úhlů pohledu. Tím prvním je fakt, že se jedná o lokálně čistou a globálně relativně čistší technologii dopravy opro ti technologii spalovacích motorů. Tím druhým pohledem je skutečnost, že se jedná o geopoliticky strategickou oblast technologického rozvoje, dnes cíleně podporovanou globálními hráči – Evropskou unií (EU), Spojenými státy americkými (USA) a Čínou. Technologie sama není nová, a prvotním impulsem v nedávné historii k úvahám o ener geticky úsporných řešeních pro dopravu (včetně elektromobility) byly ropné šoky ze 70. let 20. století. Ty vedly k zavedení prvních regulací směřujících ke snížení celkové spotřeby paliv a vzniku programů pro rozvoj elektromobility, byť neúspěšných (např. federální program USA „Electric and Hybrid Vehicle Research, Development, and Demonstration Act“ představený v roce 1975). Dnes jsou ve všech sledovaných regio nech zavedené spotřební standardy nejen z důvodu snižování lokálních (potažmo glo bálních) emisí, ale i z důvodu snižování dovozní závislosti na ropě. Především Čína jasně akcentuje kroky k potlačení hrozby přílišné dovozní závislosti. Na spotřební standardy navazují politiky sledující lokální znečištění, tedy emise látek způsobujících smog. V ne poslední řadě existují regulace stanovující limity pro emise skleníkových plynů, v jejichž prosazování hraje vůdčí roli především EU. V součtu mají ovšem všechny tři vybrané regiony v platnosti desítky regulací s ohledem na dopady dopravy na životní prostředí. Byť některé z nich mohou být klasifikované jako klimatické (či environmentální) politi ky a některé jako součást průmyslové politiky (Rodrik, 2014), tato kapitola je explicitně nerozlišuje. Zásadní zůstávají jejich distributivní dopady při transformaci ekonomik. Díky nově vzniklým databázím a snaze mezinárodních a mezivládních organizací je možné tyto politiky vyčíslit a navzájem porovnat. Index „přísnosti“ politik v oblasti ži votního prostředí vydávaný Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) (Kruse et al., 2022; Nachtigall et al., 2024) umožňuje sledovat, jak jednotlivé státy přistupují ke klimatické politice a politice životního prostředí v rámci všech svých ekonomických aktivit, taktéž se zaměřením na dopravu. Obrázek 4.1 sleduje v části „a)“ vývoj v čase na úrovni všech ekonomických aktivit Německa a Česka za EU, a dále USA a Čínu. Přestože Německo jako hlavní ekonomický představitel EU ve sledovaném období do roku 2020 zůstalo na nejvyšší úrovni přísnosti environmentálních politik z vybraných států, Čína především po roce 2011 taktéž významně navýšila své stan dardy. Od roku 2012 zpřísnila především netržní politiky v oblasti životního prostředí (emise pevných částic apod.) a nadále se soustředí na otázku lokálního znečištění měst. Toto načasování koresponduje s navýšením podpor v oblasti elektromobility (Alochet, 2023). Za poslední dvě dekády se v ochraně životního prostředí vybrané regiony spíše navzájem přibližují. Obdobně pak část „b)“ poukazuje na relativní sbližování politik se zaměřením na samotnou dopravu mezi EU a Čínou. I proto se tato kapitola věnuje aktuální regulaci a podpoře elektromobility se zaměřením na vývoj v posledních deseti letech, a také na geopolitické hledisko této tech-

87