VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

Výchova charakteru proto pracuje s konceptem celoškolního přístupu (whole-school approach), podle něhož charakterové působení prostupuje celým životem školy a není omezeno pouze na jednotlivé vyučovací před měty nebo tematické programy. Charakterový rozvoj se zde odehrává pro střednictvím školního klimatu, vztahů, implicitního kurikula i zkušeností žáků a učitelů. Škola zde nevystupuje pouze jako instituce předávající zna losti, ale také jako morální a vztahové společenství, které významně spo luutváří charakter, wellbeing a způsob vztahování člověka k sobě samému, druhým lidem i světu. 2.4.1 Škola jako morální a vztahové společenství Výchova charakteru vychází z přesvědčení, že škola není hodnotově neutrálním prostředím. Komunikace, nastavování pravidel, řešení konflik tů i vztahy mezi učiteli a žáky významně ovlivňují morální zkušenost dětí a mladých lidí. Arthur et al. (2024) v této souvislosti upozorňují, že otázka ve vzdělávání nestojí „zda“ je charakter formován, ale „jakým způsobem“ k jeho formování dochází. Na tento předpoklad navazuje koncept celoškolního přístupu (whole-scho ol approach), podle něhož výchova charakteru prostupuje celým životem školy a uskutečňuje se prostřednictvím vztahů, školního klimatu, impli citního kurikula i každodenní pedagogické zkušenosti (Jubilee Centre for Character and Virtues, 2022). Škola zde nevystupuje pouze jako instituce předávající znalosti, ale také jako prostředí spoluutvářející charakter, well being a morální zkušenost žáků. Důležitou součástí celoškolního přístupu je aktivní zapojení žáků do ži vota školy. Charakterové kvality se rozvíjejí prostřednictvím konkrétních zkušeností spolupráce, spolurozhodování, řešení konfliktů a převzetí od povědnosti za společné prostředí. Děti a mladí lidé tak získávají zkušenost spravedlnosti, podpory, sounáležitosti a aktivního občanství. V praxi může škola podporovat rozvoj charakteru například prostřednic tvím komunitních kruhů, reflexe běžných situací, podpory spolupráce a vzájemné pomoci, oceňování prosociálního jednání nebo zapojování žáků do spolurozhodování o životě školy. Význam zkušenosti školního života zdůrazňuje také Hábl (2020), podle něhož charakter člověka vzniká dlouhodobě skrze habituaci, vztahy a opa kovanou zkušenost jednání. Právě v běžných situacích školního života

31