VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

ce. V českém prostředí jde o jeden z prvních pokusů zachytit problema tiku výchovy charakteru v takto širokém spektru vzdělávacích stupňů. 6.2 Výzkumné otázky Hlavní výzkumnou otázkou empirické části bylo zjistit, jak rodiče a pedagogové v českém vzdělávacím prostředí vnímají význam výchovy charakteru a jakou roli přisuzují škole při charakterovém, vztahov ém a osobnostním rozvoji dětí, žáků a strudentů. Na základě teoretických východisek a zaměření obou výzkumných šetření byly formulovány následující dílčí výzkumné otázky: 1. Jaké výsledky vzdělávání považují rodiče za nejdůležitější pro život svých dětí, žáků a studentů? 2. Jaká kritéria rodiče zohledňují při výběru mateřské, základní nebo střední školy? 3. Jak rodiče a pedagogové vnímají vztah mezi rozvojem charakteru a školním výkonem? 4. Existují rozdíly mezi vlastními postoji rodičů a pedagogů a tím, jak vnímají priority druhé skupiny? 5. Do jaké míry považují rodiče a pedagogové výchovu charakteru za důležitou součást školního vzdělávání? 6. Jaké ctnosti a charakterové kvality považují rodiče a pedagogové za nejdůležitější pro rozvoj dětí, žáků a studentů? 7. Jak se preference jednotlivých ctností proměňují v závislosti na stupni vzdělávání a roli respondenta? 8. Jaká témata se objevují v otevřených odpovědích rodičů a pedago gů ve vztahu ke škole, rodině, charakteru, výkonu a vztahovému klimatu? Výzkumné otázky umožňují sledovat nejen míru podpory výchovy cha rakteru, ale také širší představy rodičů a pedagogů o smyslu vzdělávání, významu charakterových kvalit a roli školy v současné společnosti.

58