Sborník č. 51

70 odst. 9 pak nebyl vůbec implementován. Právě tyto problémy implementace vedly ke sporu před panelem DSB ve věci India – Patents (US) . USA ve věci podaly žádost o konzultace v červenci 1996. Napadaly nedostatečnost implementace čl. 70 odst. 8 a úplnou absenci systému pro udílení výhradních obchodních práv . Ohledně čl. 70 odst. 8 Indie argumentovala čl. 1, který dává členským státům možnost zvolit si vhodnou metodu implementace závazků – tedy i třeba formou admini- strativní praxe. Naopak USA považovaly pouhou administrativní praxi za nedostatečnou a požadovaly zavedení mailbox systému zákonnou formou. Panel dal za pravdu USA. Ohledně čl. 70 odst. 9 pak argumentovala Indie faktem, že v té době dosud neob- držela žádnou žádost o udělení výhradních obchodních práv . Mimoto poukazovala, že s ohledem na maximální dobu udělení pěti let nemá žádost před rokem 2000 z ekono- mického hlediska smysl. I tyto argumenty nicméně panel odmítl. Shodný názor zastal i odvolací panel a potvrdil správnost předešlého rozhodnutí. V návaznosti na to pak Indie implementovala tyto závazky opožděně v roce 1999. 531 b) Další vývoj aplikace v Indii K 1. lednu 2000 skončilo Indii první přechodné období – pro implementaci většiny pravidel dle TRIPS. Došlo tedy například k zavedení dvacetileté doby ochrany dle čl. 33 či pravidel pro udílení nucených licencí dle čl. 31 TRIPS. Naposled, od 1. ledna 2005, byla Indie povinna poskytovat plnou patentovou ochranu dle TRIPS i produktům farmaceutického průmyslu. Stejně tak přihlášky do- šlé v rámci mailbox systému byly následně vyhodnoceny. Tento okamžik bývá brán jako jeden ze zásadních zlomů v aplikaci dohody TRIPS v rozvojových zemích s ohle- dem na dostupnost léčiv. 532 Za zmínku přitom stojí i konkrétní nastavení podmínek udílení patentové ochrany v Indii. V oblasti léčiv se totiž Indie v novém patentovém zákoně postavila zejména proti rozšířené praxi tzv. evergreeningu patentových přihlášek . 533 V tomto směru jsou v současnosti podmínky nastaveny tak, že pouze ty sloučeniny, které představují zřejmé zlepšení terapeutického efektu mají nárok na patentovou ochranu. 534 Toto nastave- ní indického práva napadl v roce 2006 švýcarský původní producent Novartis. Tento ostře sledovaný spor v současné době leží před indickým nejvyšším soudem. 535 Jeho rozhodnutí přitom do budoucna může mít zásadní vliv i v celosvětovém měřítku. 531 Obdobný spor ve věci India – Patents (EC) ( WT/DS79) z roku 1997 skončil přijetím zprávy DSB se stejným obsahem. 532 např. Correa et al. (2008), s. 444, v obdobném smyslu i MSF (2009) 533 viz např. Smith et al. (2009), Spector (2005) nebo také t‘Hoen (2009). V souvislosti s tím lze hovořit i o přihlašování tzv. me-too drugs. V obou případech se jedná o praktiku, kdy je přihlášena nová forma již známé sloučeniny, která sice představuje určitý prvek novosti (v praxi často dochází třeba k přeskupení molekuly na zrcadlově opačný izomer), ale její terapeutický efekt je ve své podstatě totožný s verzí starší. 534 § 3 písm. d indického patentového zákona. 535 viz např. MSF (2012); jde o spor Novartis vs. Union of India, Cancer Patients Aid Association & others (…).

217