ZÁKAZ NUCENÍ K SEBEOBVIŇOVÁNÍ PŘI ČINNOSTI INSPEKTORÁTU PRÁCE / Jakub Morávek (ed.)

s odůvodněním, že by jí byl nucen svědčit sám proti sobě. Na to byl odsouzen k zapla- cení pokuty a bičován, pranýřován a uvězněn. I v reakci na tento případ došlo v rámci anglické revoluce ke zrušení jak Soudu Hvězdné komory, tak Vysoké komise. Zrušení jmenovaných institucí je bráno za fak- tické ustavení zásady nemo tenetur . Zásada nemo tenetur sice nebyla vepsána do Bill of Rights , avšak z odsouzení praxe zrušených soudních instancí jako nezákonné a zhoubné byla a je implicitně dovozová- na. Její existenci, co by součást katalogu základních práv, potvrzuje i později přiznané odškodnění Johnu Lilbuerneaovi. 10 O tom, že přísaha ex offcio byla zjevným zneužitím křesťanských hodnot, není po- chyb. Vedle obecného racionálního hlediska (zjednodušeně - odmítnu-li přísahat, jsem vinen, přísahám-li, musím se usvědčit) pro tento závěr svědčí i slova předních křesťan- ských učenců. Například konstantinopolský arcibiskup Jan Zlatoústý již ve 4. století ve své Epištole Židům píše: „Neříkám, aby ses na veřejnosti měl přiznávat, nebo sám sebe obviňovat před ostatními. Ani v soudním vyšetřování přiznat pravdu, obvinit a obžalo- vat sebe sama. Proto nejsi povinen říkat pravdu. A tak lhát před soudem není smrtelný hřích.“ 11, 12 1.2 Nemo tenetur – Americká kapitola Z hlediska stávající podoby zásady nemo tenetur je dále podstatný vývoj ve Spojených státech amerických. Dobyvatelé Nového světa si nesli dobré i špatné ze své domoviny. Formulovali zá- kladní pravidla fungování svých osad, svého druhu jakési ústavní listiny, jejichž součás- tí býval pravidelně určitý Bill of rights . Na shodném půdorysu následně vzniká i ústava Spojených státu amerických. Zásada nemo tenetur se postupně objevuje v ústavách jednotlivých osad, resp. států. Konkrétně v roce 1641 je dokument Body of Liberties zpracovaný puritánem NathanielemWardem, jehož součástí je v čl. 45 určitá podoba zásady nemo tenetur (ne- vztahovala se na obvinění z hrdelního zločinu, kdy existovaly jasné důkazy – v takovém případě bylo mučení kvůli doznání připuštěno), Nejvyšším soudemMassachusetts pro- hlášen za pramen práva. Dále se zásada objevuje například v „ústavě“ státu Connecticut (Connecticut Code), později v čl. 8 Deklarace práv Virginie (1776) a po jejím vzoru i v dalších státech jako Vermont, Severní Karolína, Delaware atd. 13

10 Tamtéž. 11 Tamtéž s. 170. 12 Obdobně odmítá nucení k sebeobviňování Cesare Beccaria – viz Bröstl, A., Holländer, P. (eds.) Cesare Beccaria. O zločinoch a trestoch. Bratislava: Kalligram. 2009. s. 67 13 Tamtéž s. 178.

10