ČPŽP 45 3/2017

3/2017

Z JUDIKATURY ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR

• Z JUDIKATURY ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR •

K ODPOVĚDNOSTI ZA STAV SILNIČNÍ VEGETACE V PRŮJEZDNÍM ÚSEKU SILNICE JUDr. Ondřej Vícha, Ph.D.

Úvodem V tomto příspěvku 1 se zaměřím na problematiku právní odpovědnosti za stav silniční vegetace 2 v průjezdním úseku silnice, a to zejména z pohledu aktuální judikatury Ústavního soudu. Určení konkrétní povinné osoby, která má povinnost pečovat o řádný stav silniční vegetace, činila v praxi velké problémy. 3 Důvodem sporu byla ne zcela jednoznačná právní úprava obsažená v § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), po- dle jehož znění účinného do 31. 12. 2015, „ silniční vegetace není součástí ani pří- slušenstvím průjezdního úseku “ [na rozdíl od § 13 písm. d) tohoto zákona, podle nějž silniční vegetace je příslušenstvím komunikace]. Spornou se stala zejména otázka, zda lze uložit vlastníku silničního pozemku v průjezdním úseku dálni- ce či silnice povinnosti spočívající v péči o silniční vegetaci na těchto pozemcích rostoucí. V důsledku toho existovaly na tuto otázku různé právní názory jak mezi správními orgány, tak i soudy. Na jedné straně existoval názor, který zastávalo Ministerstvo dopravy a většina civilních i správních soudů, 4 že o silniční vegetaci 1 Příspěvek byl zpracován v rámci grantového projektu s názvem „Veřejné užívání a přírodní stat- ky“ podpořeného Interní grantovou agenturou Univerzity Palackého v Olomouci – IGA SPP č. 917100325/31. 2 Pojem „ silniční vegetace “ není v platné právní úpravě definován, nicméně lze za ni nepochybně po- važovat jak dřeviny rostoucí mimo les [tj. stromy a keře rostoucí jednotlivé i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond dle § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny], tak i lesní porosty [tj. stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 289/2005 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)]. V praxi často tvoří silniční vegetaci tzv. stro- mořadí , kterým se rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí [§ 1 písm. c) vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení]. 3 Blíže srov. JELÍNKOVÁ, J., TUHÁČEK, M. Právní vztahy k dřevinám. Praktický průvodce . Praha: Grada Publishing, a.s., 2016, s. 21. 4 Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. 7 A 46/2001.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ͩͨͩ