ČPŽP 45 3/2017

STUDENTSKÉ VÝZKUMNÉ OKÉNKO

3/2017

transition processes to a more sustainable society, beginning in the Netherlands “, 27 jsou zákonné podmínky pro podání žaloby ve veřejném zájmu dle soudu splně- ny. 28 Ostatně vláda nezpochybňovala aktivní legitimaci Urgendy jako takové, ale skutečnost, že vystupuje i v zájmu budoucích generací v Nizozemsku i jiných ze- mích. 29 Soud však v této záležitosti uvedl, že pojem „ sustainable society “ (trvale udržitelný rozvoj společnosti) má zřejmě mezigenerační a přeshraniční charakter; cíl sledovaný Urgendou tudíž není záležitostí pouze současného Nizozemska. 30 V návaznosti na to soud připustil aktivní legitimaci Urgendy v plném rozsahu, avšak odmítl žalobu 886 dalších žalobců. Dle soudu by jejich žaloba nevedla k ji- nému rozhodnutí, jelikož zájem těchto žalobců shledal totožný se zájmy sledova- nými Urgendou. 31 Kauzu započala Urgenda v listopadu 2012 zasláním dopisu 32 nizozemskému ministerskému předsedovi a vybraným členům vlády, ve kterém požadovala, aby se vláda písemně zavázala k přijetí opatření nutných ke snížení emise skleníko- vých plynů k roku 2020 o 25 – 40% vůči roku 1990. V odpovědi vláda vyjádřila zájem snížit emise skleníkových plynů, na požadavky Urgendy nicméně nepři- stoupila. Následně se Urgenda obrátila na soud. 33 Ochranu environmentálních zájmů poskytuje především správní soudnictví. Přesto se právní zástupce Urgendy Roger Cox rozhodl postupovat pořadem práva občanského, neboť platné předpisy nizozemského práva životního prostředí dle jeho názoru neposkytují dostatečnou ochranu před riziky klimatické změny. Ob- čanské právo tak volil jako efektivnější cestu, která je klimatickým žalobám ote- vřenější (viz dále). 34 Klíčové bylo pro Urgendu rozhodnutí podat žalobu proti vládě, nikoli proti nadnárodním ropným společnostem, např. Royal Dutch Shell. Skutečnost, že Nizozemsko (oproti ropným společnostem) na mezinárodní úrovni 35 uznalo za krajní hranici vzestupu průměrné globální teploty 2°C vzhledem k předindustri- ální úrovni, totiž Urgendě výrazně usnadnila dokazování. Nizozemsko se (na roz- díl od soukromého sektoru) dále zavázalo přijmout národní strategii omezující 27 Bod 2.2. rozsudku. Volně přeloženo: „ […] počínaje v Nizozemsku povzbudit a urychlit přechod k tr- vale udržitelné společnosti. “ 28 Bod 4.4. a násl. rozsudku a § 3:305a Burgerlijk Wetboek. 29 Bod 4.5. rozsudku. 30 Body 4.7. až 4.10. rozsudku. 31 Bod 4. 109. rozsudku. 32 Translation of the Dutch letter sent to Dutch Prime Minister Rutte on November 12, 2012 [online]. [cit. 08. 03. 2017]. Dostupné na: . 33 LOTH, Marc. Climate change liability after all: A Dutch landmark case. Tilburg Law Review: Jour- nal on international and comparative law, 2016. 21(1). s. 8. 34 COX, Roger. A climate... s. 145. 35 UNFCCC a z ní vycházející Kjótský protokol a Cancúnská dohoda. Závěry IPCC.

ͩͪͨ

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ