ČPŽP 45 3/2017

3/2017 STUDENTSKÉ VÝZKUMNÉ OKÉNKO řečeno, nejsou dle nizozemského práva přímo vykonatelná. To nic nemění na sku- tečnosti, že stát je povinen dostát svým mezinárodním závazkům. Při posuzování nepsané povinnosti státu dle § 6:162 odst. 2 Burgerlijk Wetboek vzal soud v potaz právě i mezinárodněprávní závazky státu, které do výkladu a aplikaci národní- ho práva prozařují. 49 Obdobné závěry soud dovodil i na závazek státu dle čl. 191 odst. 2 SFEU. Soud dále uvedl, že Urgendu nelze ve smyslu čl. 34 EÚLP považovat za oběť v důsledku porušení práv přiznaných EÚLP. Zásah do integrity a soukro- mí dle čl. 2 a 8 EÚLP totiž pro právnickou osobu nepřichází v úvahu. Připustil nic- méně, že judikatura ESLP může sloužit jako inspirační zdroj při stanovení soukro- moprávního standardu náležité péče a určení nepsané povinnosti státu. 50 Ústavní povinnost státu chránit a zlepšovat životní prostředí 51 dle soudu dostatečně určitě nestanovuje, jaká míra ochrany je po státu vyžadována. Způsob realizace ochrany a zlepšování životního prostředí soud ponechal na diskreci vlády. 52 Zákonnou povinnost státu vůči Urgendě tudíž nelze dovozovat z ústavních, ev- ropských ani mezinárodních závazků. Tyto závazky nicméně mohou sloužit jako vodítko pro určení, jakou mírou diskrece při tvorbě klimatické politiky disponuje a jaký minimální standard péče lze od státu v této oblasti očekávat. 53 Východiskem pro rozhodování soudu byly i obecné principy ochrany životního prostředí, konkrétně princip nejvyšší hodnoty, princip trvale udržitelného rozvoje, předběžné opatrnosti a prevence. 54 Soud pro dovození občanskoprávní odpovědnost vlády ve smyslu § 6:162 odst. 2 Burgerlijk Wetboek zvolil test, který aplikoval Nejvyšší soud v případu Kel- derluik - arrest . 55 Jedná se o obdobný test jako je např. Learned Hand formula pou- žívaný ve Spojených státech nebo Caparo test ve Spojeném království. 56 Sestává se z následujících kritérií, která musí soud při určení míry náležité péče vzít v úvahu: – povaha a rozsah újmy vyplývající ze změny klimatu; – předvídatelnost této újmy; – pravděpodobnost, s jakou nebezpečná klimatická změna nastane; – povaha jednání (opominutí) státu; – obtíže spojené s přijetím preventivních opatření;

49 Bod 4.43. rozsudku: „ […] these obligations have a „reflect effect“ in national law .“ 50 Bod 4.44 – 46. rozsudku. 51 čl. 21 Nederlandse Grondwet . 52 Bod 4.36. rozsudku. 53 Bod 4.52. rozsudku. 54 Bod 4.56. rozsudku. 55 Rozsudek Hoge Raad ze dne 6. listopadu 1965, ECLI:NL:HR:1965:AB7079, NJ 1966, 136. 56 LOTH, Marc. Climate... s. 16.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ͩͪͫ