ČPŽP 45 3/2017

3/2017

STUDENTSKÉ VÝZKUMNÉ OKÉNKO

3.1 Pohled práva Evropské unie Odbornou veřejností 79 je haagskému soudu vyčítáno, že závazkům vyplývajícím z evropského práva se v jinak detailním rozsudku věnoval pouze okrajově a že se s argumenty vlády v této oblasti dostatečně nevypořádal. Jak již bylo výše uvedeno, klimatická politika Evropské unie spočívá především na systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a rozhodnutí Ev- ropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů (EU Effort Sharing Decision). V tomto rozhodnutí EU vyjá- dřila nezávislý závazek k 20% redukcím emisí skleníkových plynů do roku 2020 vzhledem k roku 1990. Unie si uvědomuje, že tento redukční cíl není dostateč- ný k dosažení dlouhodobějšího cíle 80 –95% redukce k roku 2050 a připouští, že nízká redukce podstatně zvyšuje obtížnost a náklady na dosažení dlouhodobých cílů. 80 Evropská rada je proto připravena zavázat se až k 30% redukcím, pokud se ke srovnatelnému snížení emisí zaváží i další rozvinuté země a pokud hospodář- sky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a schopnostem. 81 Obchodování s emisními povolenkami je v rámci EU nejefektivnější nástroj snižo- vání emisí skleníkových plynů. Jedná se o systém vytvořený nařízením a směrnicemi – není tedy na volné úvaze členských států, kolik emisních povolenek vydají. Jedna emisní povolenka představuje povolení vypouštět 1 tunu ekvivalentu CO 2 během ur- čitého období. Množství vydaných povolenek je omezené; znečišťovatelé vypouštějící větší než povolené množství emisí CO 2 musí buď investovat do ekologičtějších tech- nologií, nebo nakoupit emisní povolenky od provozovatelů, kteří je nevyužijí. 82 Ochranná opatření v oblasti životního prostředí přijatá v rámci EU nejsou pře- kážkou tomu, aby členské státy zavedly přísnější klimatickou politiku. 83 Nabízí se otázka, jak se jednostranné zpřísnění klimatické politiky projeví v EU ETS sekto- ru v celoevropském měřítku. Nespotřebované povolenky budou totiž nadále ob- chodovatelné. 84 Zpřísnění klimatické politiky v jednom členském státě dále může podniky motivovat k přesunu výroby do jiných členských států. V rámci EU ETS sektoru tak k poklesu vypuštěných emisí nedojde (tzv. waterbed effect 85 ). Soud se 79 Např. Peeters, van Zeben, Bergkamp a Hanekamp. 80 Greenhouse gases: reducing emissions by 20% or more by 2020. [online]. [cit. 26. 03. 2017]. Do- stupné na: 81 Důvod (3) přijetí rozhodnutí č. 406/2009/ES. 82 JANČÁŘOVÁ, Ilona a kol. Právo životního prostředí: zvláštní část . Brno: Masarykova univerzita, 2015. s. 71-72. 83 Čl. 193 SFEU. 84 PEETERS, Marjan. Urgenda… s. 125. 85 Na rozdíl od tzv. carbon leakage (únik uhlíku), který má mezinárodní dimenzi (přesun podniků do třetích zemí), k tzv . waterbed effect dochází v rámci evropského trhu s emisními povolenkami. Blíže Carbon leakage [online]. [cit. 27. 03. 2017]. Dostupné na:

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ͩͪͯ