ČPŽP 45 3/2017

3/2017 STUDENTSKÉ VÝZKUMNÉ OKÉNKO Současnou úpravu obecné prevenční povinnosti nalezneme v § 2900 NOZ. Sys- tematicky je úprava prevence řazena do části čtvrté (relativní majetková práva), hlavy III. (závazky z deliktů), dílu 1 (náhrada majetkové a nemajetkové újmy) občanského zákoníku. Spojení prevenční povinnosti s náhradou (ne)majetkové újmy tak nelze přehlížet. Dále nutno podotknut, že NOZ akcentuje dualismus prá- va soukromého a veřejného. 114 Životní prostředí je chráněno primárně veřejným právem, soukromé právo se uplatní nezávisle na něm (§ 1 odst. 1). Princip od- povědnosti státu za stav životního prostředí obecně chápeme jako veřejnoprávní povinnost realizovanou předpisy správního práva. Proto již zákonodárce neuvedl životní prostředí v § 2900 výslovně jako objekt prevence. Přesto lze mít za to, že prevenční povinnost se i nadále na životní prostředí vztahuje. 115 Speciální prevenci představuje úprava tzv. zakročovací povinnosti v § 2901 NOZ. Tu nese (vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života): – a konečně ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno od- vrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšu- je, co je třeba k zákroku vynaložit. Prvé tři případy představují kvalifikovanou zakročovací povinnost – jde o situ- ace náročnější, přičemž povinnost zakročit vznikne i pokud není splněn předpo- klad „snadnosti“, jako je tomu ve čtvrtém, obecně platném, případě. 116 Dle § 2903 odst. 2 NOZ může soud v případě vážného ohrožení na návrh ohro- ženého uložit vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Takové ohrožení přitom nemusí být bezprostřední; postačí, že v jeho důsledku může újma vzniknout v budoucnu. Na základě tohoto ustanovení může ohrožený nárokovat vydání soudního rozhodnutí, které stanoví povinnosti tomu, kdo neoprávněně zasahuje do jeho práv. Typicky se bude jednat o případy např. hrozícího zřícení stavby a uložení povinnosti vlastníkovi provést bezpečnostní opatření. 117 Pokud bychom ustanovení § 2901 a § 2903 odst. 2 NOZ vnímali izolo- vaně, nabízela by se tato úvaha: Ačkoli životní prostředí poškozují subjekty různého druhu (ostatní státy, nadnárodní společnosti, právnické i fyzické osoby), odpovědným za naplňování práva na životní prostředí zůstává pri- 114 §1 odst. 1 NOZ. 115 JANČÁŘOVÁ, Ilona a kol. Právo životního prostředí: obecná část . s. 668. 116 ČERNÁ, S. a kol. Obchodní právo – podnikatel, podnikání, závazky s účastí podnikatele . 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. s. 643. 117 ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek IV (§ 2521 až 3081) . Praha: Wolters Klu- wer, 2014 . s. 905. – každý, kdo nebezpečnou situaci vytvořil; – kdo má nad takovou situací kontrolu; – odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami;

ͩͫͪ

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ