ČPŽP 45 3/2017

3/2017 TÉMA ke spáchání přestupku vyžadována zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postave- ní pachatele (tzv. zvláštní subjekt), který je právnickou osobou, zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení nemusí být dány u fyzické osoby, která se za účelem po- suzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jed- nání je přičitatelné právnické osobě. 31 Zákon dále vymezuje, že za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby. 32 Ačkoli se dikce ustanovení o vzniku přestupkové odpovědnosti právnických osob podobá znění zákona o trestní odpovědnosti právnických osob 33 , vymeze- ní jejího vzniku není zcela shodné a vychází z dosavadního pojetí odpovědnosti právnických osob v oblasti správního trestání. 34 Zákon v § 20 sice používá termín „ je přičitatelné “, koncepce správní odpovědnosti právnických osob však není po- stavena na principu přičitatelnosti, jako tomu je v případě odpovědnosti trestní. Odpovědnost právnických osob za přestupky je totiž odpovědností objektivní; trest je ukládán právnické osobě za to, že nezajistila splnění, respektive neporušování po- vinností jí právem uložených. Není třeba znát konkrétní osobu a její vztah k právem předvídanému škodlivému či ohrožujícímu následku. 35 Správní orgán nebude mít v průběhu řízení ani povinnost zjišťovat konkrétní fyzickou osobu, která se pova- žuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě; okruh fyzických osob, 36 v důsledku jejichž jednání vzniká právnické osobě odpovědnost za přestupek, je „ vymezen pouze z důvodu větší právní jistoty a předvídatelnosti práva“. 37 Na rozdíl od fyzických osob, v případě právnických osob zákon i nadále 38 nerozlišuje, zda se jedná o podnikající či nepodnikající subjekt. Přestupku proti životnímu prostředí se tak může dopustit i subjekt, jehož předmětem činnosti je ochrana životního prostředí. Takové případy se již v minulosti objevily, 39 škodlivé jednání podnikajících subjektů je však pochopitelně, vzhledem k jejich celkovému počtu a povaze jejich činnosti, v praxi častější. Přínosem je pak v této souvislosti nové ustanovení o automatickém přechodu odpovědnosti za přestupek právnické 31 § 20 odst. 3 32 § 20 odst. 1 33 Srov. § 8, odst. 1,2 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. 34 Důvodová zpráva k přestupkovému zákonu, op. cit., str. 156. 35 Tamtéž. 36 § 20 odst. 2 37 Tamtéž. 38 Viz např. úpravy odpovědnosti za správní delikty ve složkových zákonech na úseku ochrany život- ního prostředí. 39 Jak upozorňuje v literatuře Stejskal, Českou inspekcí životního prostředí byly za správní delikty sank- cionovány nekomerční subjekty zaměřené na ochranu životního prostředí, např. vědecká Agentura ochrany přírody a krajiny ČR či Správa NP Šumava. Viz Stejskal, V. Prosazování právní odpovědnosti v ochraně biodiverzity. Beroun: Eva Rozkotová – IFEC, 2006, str. 148.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ͩͱ