ČPŽP 45 3/2017

3/2017 TÉMA se svou dobrou pověst snaží chránit, je pro ně významnou hodnotou, a trest by tak mohl mít výrazný preventivní účinek. Pokud například společnost buduje svou po- zici na trhu mimo jiné tím, že se oproti jiným ve shodném odvětví či oboru, chová ekologicky, a toto je pro ni značnou konkurenční výhodou, či je respekt k přírodě a ochrana životního prostředí součástí jejího dobrého jména, může být takový trest pro právnickou osobu velmi citelný. Ukládání správních trestů Přestupkový zákon nově jednotně uvádí kritéria pro určení druhu a výmě- ry trestů. Kritéria dosud stanovená v některých zákonech upravujících konkrétní matérii, byla ke dni účinnosti nového přestupkového zákona zrušena. 109 V oblasti ochrany životního prostředí se tato kritéria vztahovala zejména k vyměřování po- kut. Pro určení výše pokuty se tedy nově bude postupovat podle obecné úpravy přestupkového zákona ve vztahu k určování a výměře trestu. Zákon nově stanovuje, že při určení druhu a výměry trestu se přihlédne ze- jména k povaze a závažnosti přestupku , k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem , k osobním poměrům fyzické osoby a k tomu, zda a jakým způsobem již byla pro to- též protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v ří- zení o přestupku, u právnické nebo fyzické podnikající osoby k povaze její činnosti . Dále potom v případě pokusu přestupku přihlédne správní orgán k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo, v případě spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, v případě právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán. U pokraču- jícího, trvajícího a hromadného přestupku přihlédne správní orgán také k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, kte- rý za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při 109 Na úseku ochrany životního prostředí byla vymezena např. v § 88 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: „… se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené újmy ochraně přírody a krajiny.“ , § 28 odst. 2 zák. č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání: „… přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán“, dále § 20b odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu: „…se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména okolnostem, za nichž byl spáchán, době trvání protiprávního jednání, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování následků“ či v § 56 odst. 2 zák. č. 289/1995 Sb., o lesích: „…se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protipráv- ního jednání.“ , dále § 125l odst. 2 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách: „…přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.“ Předpisy ve znění před účinností zák. č. 183/2017 Sb., „změnový zákon“.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ͪͱ