ČPŽP 45 3/2017

3/2017 TÉMA Leitmotivem diskuzí o novele a jedním z neskrývaných a zároveň kritizova- ných 7 vítězství stavební lobby 8 se stalo omezení účasti ekologických spolků v ří- zeních podle stavebního zákona podle § 70 odst. 3 ZOPK. Od nového roku se stavebník skutečně zbaví námitek spolků – účastníků v řízeních podle stavebního zákona, pokud se neuplatní zvláštní režim tzv. navazujících řízení ve smyslu záko- na č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). 9 V případě běžícího řízení postačuje vzít žádost o vydání rozhodnutí zpět a podat žádost no- vou, nyní již v řízení s omezeným účastenstvím bez ekologických spolků. 10 Není vyloučeno, že rovněž tato změna se může v konečném důsledku uká- zat jako neúčinná ve vztahu k cíli urychlení výstavby. A nejde o mnohdy naivní představu osvíceného stavebníka, který vyslechne námitky sdružené komunity a přizpůsobí záměr ke vzájemné spokojenosti všech zúčastněných i ve prospěch zájmů ochrany přírody a krajiny (takový postup je ostatně možný i bez zákonného rámce). Podstatnější je, že důsledkem omezení účasti ve správním řízení není au- tomaticky omezení přístupu k soudní ochraně. Některé zásadní námitky neúčast- níků se tak mohou poprvé objevit teprve před soudem, který však nemá možnost nedostatky napadeného rozhodnutí napravit tak jako správní orgán v odvolacím řízení. 11 Žadateli o vydání rozhodnutí pak nezbyde, než správní řízení absolvovat znovu a případně čekat na další, z jeho pohledu překvapivou, žalobu neúčastní- ka, který je nadále omezen v možnosti své námitky předestřít správnímu orgánu z pozice plnohodnotného účastníka řízení. Pokud navíc může v důsledku výko- nu rozhodnutí dojít k ohrožení nebo dokonce k nevratnému zásahu do životní- ho prostředí, jedná se o důvod přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační 8 Poslanecká sněmovna České republiky. Stenografický zápis 59. schůze, 27. 6. 2017. Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: „A novela stavebního zákona v podstatě pro mě osobně byla to nejtěž- ší na Ministerstvu pro místní rozvoj. Čtyřicet čtyři změnových zákonů, všechny resorty, mnoho lobbistů.“ 9 V takovém případě totiž zůstává případná účast dotčené veřejnosti beze změny, resp. pouze s drob- nými úpravami týkajícími se požadavků na obsah podporující listiny upravených v § 9e zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Významnější změnou je přesnější vymezení navazujících řízení v § 3 písmeno g) zákona, ke kterému došlo již novelou č. 326/2017 Sb., a také rozšíření účasti v navazujícím řízení i na kraje dotčené záměrem, resp. na všechny dotčené územní samosprávné celky ve smyslu § 9c odst. 3 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. 10 Viz písm. 10 a 11 přechodných ustanovení zákona č. 225/2017 Sb. 11 Jak NSS uvedl např. již v rozsudku ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 A 139/2002-46, č. 416/2004 Sb. NSS, „(ú)kolem soudu není nahradit správní orgán v jeho odborné dozorové kompetenci ani nahradit správní uvážení soudním, ale naopak posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypo- řádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav, a zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem.“ 7 Viz např. STEJSKAL, V. Parlamentní útok na ochranu přírody a základní lidská práva. České právo životního prostředí. 2017, č. 1 (43), s. 7-8.

ͫͰ

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ