ČPŽP 45 3/2017

3/2017 TÉMA ta, která omezuje možnost přezkumu nezákonnosti závazného stanoviska rámci odvolacího řízení, a je stanovena na 1 rok od vydání závazného stanoviska. Tato lhůta výrazně omezuje práva účastníků řízení uplatnit prostřednictvím odvolá- ní námitky proti nezákonnému závaznému stanovisku a zároveň může v řadě případů zcela znemožnit správní přezkum nezákonnosti závazného stanoviska. Závazné stanovisko se vydává před zahájením řízení, neboť je obligatorní součástí žádosti, v řadě případů tedy lhůta uplyne ještě před podáním žádosti nebo v prů- běhu prvoinstatnčního řízení. S ohledem na zcela absurdní důsledky objektivní lhůty stanovené § 4 odst. 9 stavebního zákona, je třeba hledat co nejracionálnější výklad tohoto ustanovení. Určité řešení nabízí velmi důsledné posouzení vztahu tohoto ustanovení a ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2017 resp. § 149 odst. 5 správního řádu ve znění účinném k 1. 1. 2018. Podle správního řádu se v rámci odvolacího řízení přezkoumává věcná správnost a zákonnost závazného stanoviska 10 . Lhůta k přezkumu závazného stanoviska sta- novená v § 4 odst. 9 stavebního zákona však omezuje pouze přezkum zákonnosti nikoli věcné správnosti závazného stanoviska. Standardní přezkum závazného sta- noviska v rámci odvolacího řízení upravený správním řádem tak novelou staveb- ního zákona není dotčen, resp. nevztahuje se na něj speciální lhůta pro přezkum založená novelou stavebního zákona. Pokud v rámci takového přezkumu správní úřad shledá nejen nesprávnost, ale též nezákonnost závazného stanoviska, nepo- chybně jej zrušit může. V právním státě lze těžko připustit řešení, podle kterého by pro přezkum pouhé nesprávnosti závazného stanoviska v rámci odvolacího řízení byly stanoveny širší podmínky než pro přezkum jeho nezákonnosti. S ohledem na aplikační praxi je třeba konstatovat, že věcná nesprávnost závazného stanovis- ka nemusí způsobovat jeho nezákonnost, na druhou stranu nezákonné stanovisko lze jen stěží hodnotit jako věcně správné. Vyloučení přezkumného řízení podle § 149 odst. 6 správního řádu ve znění účinném k 1. 1. 2018 v případě závazných stanovisek vydávaných jako podklad pro řízení podle stavebního zákona je však stanoveno poměrně jednoznačně a možnost vedení tohoto řízení ex officio , resp. na základě podnětu, je tak vyloučena. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že takový podnět by mohl podat nejen účastník řízení, ale především správní orgán (srov. § 136 odst. 4 a § 149 odst. 6 správního řádu ve znění zákona č. 225/2017 Sb.). Právní úprava, které v některých případech znemožní přezkum zákonnosti některých závazných podkladů pro rozhodnutí je jednoznačně protiústavní, neboť 10 K tomu srov. Závěr č. 71 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 15. 12. 2008, podle kterého se má správní orgán zabývat zákonností závazného stanoviska vždy, bez ohledu na odvolací námitky: „Zákonnost napadeného závazného stanoviska by tedy měl přezkoumat bez ohledu na odvolací námitky v celém rozsahu, správnost pak pouze v rozsahu námitek.“ Dostupné http://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimu-ra- du-a-spravnimu-trestani.aspx

ͮͬ

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ