ČPŽP 45 3/2017

3/2017 NÁŠ HOST nálu, který – berouc v úvahu velmi vysoké pokuty za kácení dřevin bez povolení, ukládané podle zásad čistě objektivní odpovědnosti, bez zavinění a bez možnosti zohlednění individuálních okolností konkrétního případu – judikoval, že čl. 88 odst. 1 bod 2 (upravující ukládání pokut za kácení bez povolení) a čl. 89 odst. 1 (upravující výši pokut) zákona o ochraně přírody jsou v rozporu s ústavními zá- rukami vlastnictví podle čl. 64 odst. 1 a 3 a čl. 31 odst. 3 Ústavy Polské republiky. 11 Příznačné bylo, že ve věcech, které projednával Ústavní tribunál, kdyby vlastníci požádali o povolení ke kácení, určitě by je – ohledně stavu stromů – dostali, ale protože káceli bez povolení, byli za to pokutováni, bezesporu v souladu s předpisy. Ústavní tribunál zhodnotil, že obviněný ze správního deliktu kácení dřevin bez povolení, který musí platit velmi vysokou pokutu – trojnásobný poplatek, kte- rý sám o sobě je vysoký – nemá možnost dokazovat, že kácení dřevin bylo opod- statněné, například stavem krajní nouze, protože judikatura správních soudů uvá- dí, že správní právo – na rozdíl od trestního práva nebo občanského práva – nezná stav krajní nouze jako okolnost vylučující protiprávnost. Obecně, podle názoru Ústavního tribunálu, soustava zejména pokut za kácení dřevin bez povolení je příliš přísná a příliš upjatá. Novelizace z 25. června 2015 podstatně změnila předpisy o ochraně dřevin rostoucích mimo les. Poplatky a následně také pokuty byly zmírněny a v čl. 89 zákona o ochraně přírody zákonodárce zavedl stav krajní nouze jako okolnost vylučující protiprávnost, a současně také odpovědnost. Právní stav následné novelizace z 25. června 2015 Právní stav ochrany dřevin rostoucích mimo les zavedený novelizací z 25. června 2015, která vstoupila v účinnost 28. srpna 2015, byl komentátory 12 v zásadě hodnocený kladně, a samotné ustanovení hlavy 4 zákona se stalo před- mětem zvláštního, velmi podrobného komentáře. 13 Nejpodstatnější východiska byla následující: Podle čl. 83 kácení stromu nebo keřů na nemovitosti je možné uskutečnit v zá- sadě pouze po získání povolení vydaného na žádost držitele nemovitosti, a pokud držitel není vlastníkem – v zásadě pouze se souhlasem vlastníka. Podle čl. 83a a čl. 90 orgánem příslušným k udělení povolení je: 11 Wyrok Trybunału Konstytucyjnego z 1. 7. 2014 – SK 6/12 (DzU 2014, poz. 926). 12 W. Radecki, Ustawa o ochronie przyrody. Komentarz, Warszawa 2016, s. 373-452, K. Gruszecki, Ustawa o ochronie przyrody. Komentarz, Warszawa 2017, s. 474-622. 13 D. Danecka, W. Radecki, Ochrona terenów zieleni i zadrzewień. Art. 78-90 ustawy o ochronie przyro- dy. Komentarz, Krótkie Komentarze Becka, Warszawa 2016.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ͱͭ