ČPŽP 45 3/2017

3/2017 NÁŠ HOST (všech, tedy také vlastnického práva) pouze v případě současného splnění násle- dujících podmínek: 1) zákonný základ, 2) nutnost v demokratickém právním státu, 3) ochrana zvláštních hodnot, mezi které zákonodárce – vedle bezpečnosti státu, veřejného pořádku, zdraví, veřejné morálky, práv a svobod jiných Požadavek získat povolení ke kácení dřevin je omezením vlastnického práva, ale úplně shodným s čl. 31 odst. 3 polské Ústavy, a také s mezinárodními závazky Polské republiky. Samozřejmě vlastnické právo není neomezené. Podle čl. 140 polského občanské- ho zákoníku vlastnictví může být vykonávané v mezích určených zákony a zásadami společenského soužití. Není zde zmínka o životním prostředí a přírodě. Ovšem, čl. 86 polské Ústavy zakotvuje povinnost každého dbát o stav životního prostředí, ob- dobně v čl. 4 odst. 1 zákona o ochraně přírody máme obecnou povinnost pečovat o přírodu, ale to jsou povinnosti každého jako občana, nikoli přímo jako vlastníka. Nejsme takhle naivní abychom doufali, že ustanovení nasměrované přímo na vlastníka, který je povinen pečovat o dřeviny na své nemovitosti, samo o sobě přinese pozitivní efekt. Ale pokud takové ustanovení chybí – řešení je ještě horší. Charakteristická je změna prvního pilíře ochrany dřevin. Podle zákona o ochraně a tvorbě životního prostředí a třetího zákona o ochraně přírody předpisy věnované ochraně dřevin rostoucích mimo les začínaly ustanovením, že vlastník nemovitosti je povinen pečovat o stromy a keře rostoucí na jeho nemovitosti. Čtvrtý platný zá- kon o ochraně přírody neobsahuje takové ustanovení. Ovšem, takovou povinnost je možné vyvozovat z čl. 4 zákona, ale jako obecnou povinnost, nikoli jako povin- nost přímo vlastníka. Bezohledné využití vlastnického práva způsobilo významné ztráty v městské a vesnické zeleni v Polsku, což nesmyslná novelizace umožnila. Přesto že neformální náčelník státu už v únoru 2017 oznámil, že bude násled- ná novelizace předpisů o ochraně dřevin, práce se prodloužily až do května 2017. Novelizaci připravovala skupina poslanců, kteří chtěli zavést do hlavy 4. zákona o ochraně přírody institut oznámení o kácení dřevin, ale neměli ani nejmenší po- nětí, jak to udělat. Řešení by bylo dosti jednoduché, stačilo by si prohlédnout usta- novení § 7-9 českého zákona 17 a prováděcí vyhlášky. 18 Samozřejmě nemůžeme chtít po polských poslancích, aby něco četli v češtině, ale kdyby chtěli, mohli by 17 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 18 Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. osob – přímo zařadil ochranu životního prostředí, 4) omezení nemohou porušit podstatu práv a svobod.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ͱͱ