SLP 09 (2015)
K PODMÍNKÁM A ZPŮSOBU APLIKACE MEZINÁRODNÍHO HUMANITÁRNÍHO PRÁVA NA KYBERNETICKÉ OPERACE
Tomáš Bruner
ͷ. Úvod Martensova klausule, obsažená v Haagské úmluvě z roku 1899 a pravidelně opako- vaná v mezinárodních smlouvách, stanoví, že také v případech výslovně neupravených takovýmito smlouvami zůstávají civilisté i kombatanti pod ochranou zásad mezinárod- ního práva odvozených od zavedených zvyklostí, zásad lidskosti a požadavků veřejného svědomí. Útoky prostřednictvím kybernetického prostoru bývají označované za pří- klad nových metod a prostředků vedení boje, které podléhají úpravě mezinárodního humanitárního práva, ačkoli nejsou stricto sensu regulovány žádnou smlouvou meziná- rodního humanitárního práva (MHP). Podle Mezinárodní strategie pro kybernetický prostor USA jednání stran v kybernetickém prostoru v době míru i války zcela podléhá letitým zásadám mezinárodního práva, 1 jejichž aplikaci je pouze třeba v některých pří- padech vyjasnit. K obdobnému závěru dochází také další zásadní doktrinální výstup – Talinský manuál o mezinárodním právu aplikovatelném na kybernetické vedení bo- je. 2 Ten uvádí, že právo ozbrojených konfliktů lze při naplnění určitých podmínek aplikovat na kybernetické operace 3 stejně jako na všechny ostatní operace probíhající v kontextu ozbrojeného konfliktu, ačkoli právo ozbrojených konfliktů neobsahuje spe- cifické normy, které by kybernetický prostor zmiňovaly. Konečně také Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrzuje, že určité bojové operace využívající kybernetický prostor podléhají MHP. 4 Následující text se plně ztotožňuje s těmito závěry, přičemž podrobněji poukazuje na vybrané problémy, které aplikace mezinárodního humanitárního práva na kyberne- 1 The White House. International Strategy for Cyberspace . Prosperity, Security, and Openness in a Networked World. [online]. President of the United States: Washington DC, 2011. [citováno dne. 29. 12. 2014].
159
Made with FlippingBook