SLP 09 (2015)

Mezinárodní trestní soud vznikl na základě ŘS, který vstoupil v platnost v roce 2002. Tento soud má jurisdikci nad třemi kategoriemi zločinů podle mezinárodního práva, a to válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidou. Čtvrtou skutkovou pod- statou je zločin agrese, avšak zda dojde k aktivaci jurisdikce MTS nad tímto zločinem, není v současnosti jisté. Válečné zločiny definuje v ŘS článek 8, který ve svém prvním odstavci uvádí, že MTS má nad válečnými zločiny jurisdikci zejména tehdy, „ jsou-li páchány v rámci plá- nu či politické linie nebo v rámci rozsáhlého páchání trestné činnosti tohoto typu “. Celý rozsáhlý odstavec dvě je věnován popisu jednotlivých skutkových podstat válečných zločinů. Písmeno a) článku 8 odst. 2 ŘS je v podstatě doslovným (s výjimkami) převze- tím textu článku 2 Statutu ICTY. Malé rozdíly však s ohledem na formulaci první věty příslušného ustanovení (že se jedná o akty zaměřené na osoby chráněné příslušnými ustanoveními ŽÚ) nezpůsobují rozdíly v aplikaci. Písmeno b) článku 8 odst. 2 ŘS pokrývá „[j]iné případy závažného porušení zákonů a obyčejů platných v mezinárod- ních ozbrojených konfliktech“. Písmeno c) zahrnuje postižitelné akty, k nimž dojde v ozbrojených konfliktech jiného než mezinárodního charakteru (avšak ne vnitřní ne- pokoje či napětí). 26 Písmeno e) definuje ostatní „ závažná porušení zákonů a obyčejů platných v ozbrojených konfliktech jiné než mezinárodní povahy “ a opět se nevztahuje na vnitřní nepokoje a napětí. 27 K bližšímu popisu jednotlivých skutkových podstat a především proto, aby pomohl MTS při jejich výkladu, slouží dokument zvaný Znaky skutkových podstat zločinů , který je přijímán Shromážděním smluvních stran ŘS podle článku 9 ŘS. Zvláštní postavení Rady bezpečnosti OSN při stíhání pachatelů zločinů podle me- zinárodního práva respektuje i ŘS, když jí přiznává specifická práva. Rada bezpečnosti je jedním z orgánů způsobilých zahájit řízení, neboť k tomu může dát podnět dle článku 13 písm. b) ŘS. Protože je ŘS smluvním instrumentem, není jurisdikce MTS na rozdíl od ad hoc tribunálu ICTY automatická a vynutitelná proti nesignatářským státům. Při stvoření MTS totiž na rozdíl od ICTY nejednalo mezinárodní společenství jako celek (prostřednictvím RB OSN). Proto je jurisdikce MTS založena na smluvním základě, a to tak, že MTS jí disponuje, pokud ke spáchání zločinu dojde na území smluvní strany nebo je zločin spáchán jejím občanem. 28 Toto omezení však neplatí právě tehdy, pokud žalobci podnět k prošetřování dala Rada bezpečnosti (dále jen „RB“). Důvod je stejný jako důvod pro vynutitelnost jurisdikce ICTY – to, že jejím prostřednictvím jedná mezinárodní společenství jako celek (resp. všechny členské stá- ty OSN), protože RB státy svěřily „základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti“ . 29

26 Čl. 8 odst. 2 písm. d) ŘS. 27 Čl. 8 odst. 2 písm. f) ŘS. 28 Čl. 12 odst. 2 ŘS. 29 Čl. 24 Charty OSN.

210