Tescoma magazín 03/2015

rozhovor

Fenomén Karel Gott

Bezkonkurenční hlas, precizní a suverénní přednes, nepolevující entuziasmus a obdivuhodná pracovitost – to jsou atributy, kterými lze charakterizovat zpěváka Karla Gotta. Na naší hudební scéně je fenoménem, který nemá obdoby.

Karel Gott V mládí se toužil stát malířem, ale nakonec šel na konzerva- toř. Upozornil na sebe v roce 1958 v soutěži amatérských zpěváků, ovšem přelom v kariéře znamenala nabídka do divadla Semafor roce 1962. Vystupoval v USA, Kanadě, východní i západní Evropě i v Asii. Na domácí scéně je fenoménem. Je držitelem bezkonkurenčního množství Zlatých slavíků a cen TýTý, nositelem ocenění národní umělec a v roce 1991 byl Aka- demií populární hudby uveden do Síně slávy. Vydal 102 stu- diových alb, 141 výběrových, 10 speciálních, 20 alternativ- ních a 7 koncertních alb a 356 singlů. Počet celosvě- tově prodaných hudebních nosičů se odhaduje na  30 milionů. Od roku 2008 je ženatý s Ivanou Macháčko- vou, se kterou má dvě dcery Charlottu Ellu a Nelly Sophii.

ptala se: Lucie Spoustová | foto: Lenka Hatašová

K arel Gott by měl plné právo na odpoči- nek. Přes půl století trvající umělecká kariéra, miliony prodaných hudebních nosičů, obrovská popularita, díky které je neustále v centru pozornosti. Málokdo by si troufl vyčítat mu myšlenky na oddech. Přesto je neustále v pohybu a stále zahlcen prací. Ulapit ho k rozhovoru nám trvalo několik měsíců. Věděl jste odjakživa, že chcete zpívat? Odjakživa jsem to vědět nemohl. Vyrůstal jsem ve zcela jiné atmosféře. Kromě občas- né klasiky nebo písní lidových kolem mne nebyla muzika, která by mne inspirovala – skončily jedny pochody a začaly jiné… Vzpomínáte na nějaké oblíbené jídlo z dětství? Vzpomínám na nalámaný chleba, kte- rý byl v mém dětství na příděl, nalámaný do kávy melta, což byla náhražka kávy. Poz- ději krupicová kaše, škubánky s mákem. Vaše písně jsou převážně romantické. Je to kvůli fanynkám nebo jste romantik tělem i duší? Myslím, že jsem byl romantik odmalička, i když, jak jsem se už zmínil, mne v dětství moc hudby neinspirovalo. Rád jsem se ale pohyboval v přírodě, kterou jsem později začal i malovat. Možná že bych nezačal ma-

lovat, kdyby mne příroda tak neuchvátila. Cítil jsem, že je mi předurčeno, abych maloval.

Co je podle vás na písni důležitější – melodie, nebo text?

Obojí. Jako belcantový romantický tenor si vybírám písně s nosnou a nápaditou me- lodií, která mne hudebně zaujme. A potom, jak jdou léta, inspirace a životní zkušenosti, si s textařem vyberu obsah, nebo to úplně nechám na textaři, o kterém vím, že je plný invence. Přeci jen je jedna píseň, která měla být původně moje, ale nakonec jí zpívali ko- legové. Jedná se o árii kardinála Richelieu z muzikálu Michala Davida Tři mušketýři v divadle Broadway. Nabídli mi v divadle tuto roli, kterou jsem musel odmítnout kvůli jiným pracovním závazkům. Když jsem ji pak slyšel na premiéře v podání Bohouše Josefa, tak jsem mu tak trochu záviděl. Co posloucháte, když jste sám? Podle nálady nebo podle toho, na čem právě pracuji a čím chci být inspirován. Je tedy rozdíl mezi profesním posloucháním hudby a mezi posloucháním pro potěšení. Závidíte některému kolegovi píseň? Mrzí vás, že je jeho, a ne vaše?

Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii.

56 | Tescoma magazín