Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

boli „cizinec“ podle zákona) podat oznámení o změně, 29 které je ale obsahově stejné jako prvotní žádost a posléze MV ČR má lhůtu 30 dní na sdělení rozhodnutí cizinci a budoucímu zaměstnavateli o výsledku, zda byly nebo nebyly splněny podmínky pro změnu zaměstnavatele. Cizinec mohl proti rozhodnutí 30 podat jako řádný opravný prostředek odvolání. Zavedením zákonných důvodů zániku platnosti zaměstnanecké karty se neza městnaní cizinci mohli dostávat do poměrně nešťastných situací, pokud nestihli včas (tj. do 60 dní ode dne, kdy se stali nezaměstnanými) podat žádost o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem k Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „OAMP“). Bohužel této lhůty si musí být sami cizinci vědomi, jelikož ze zákonné úpravy a ani ze směrnice nevyplývá povinnost členských států oznamovat konec platnosti. Ztotožňuji se s názorem, že nebezpečí by pak mohlo nastat v okamžiku, kdy zaměstnavatel přestane udělovat práci cizinci, ústně oznámí cizinci ukončení pracovního vztahu a nahlásí pak toto skončení správním orgánům, jelikož by se těžko prokazovalo, zda pracovní poměr skončil platně nebo ne a cizinec by pak z důvodu nemožnosti prokázat přesný den, kdy mu zanikl pracovněprávní vztah, musel odjet zpět do země původu. 31 6. Závěr V souvislosti s aktuální situací na trhu práce mohu vyslovit názor, že sice Česká republika patří mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii a kdy je dostatek nabízených pracovních míst pro domácí i pro cizince, tak i přesto je pro za městnavatele celkem obtížné, pokud mají zájem o zaměstnance ze třetích zemí, obsadit specifická pracovní místa v relativně krátkém čase. 32 Dalším problematickým bodem je taktéž neflexibilita právní úpravy povahy za městnanecké karty, kdy na jeho zdlouhavý a vcelku neefektivní proces vyřizování bude nyní pravděpodobně reagovat nový návrh směrnice, a to možností pouze ohlásit změ nu zaměstnavatele bez nutnosti absolvovat celý správní proces jako doposud. Česká dosavadní právní úprava sice nabízí možnost změny zaměstnavatele, ale v praxi se jed ná o jakýsi „mezikrok“ nacházející se uprostřed dosavadní verze směrnice a nového návrhu směrnice. Z mého pohledu trochu nešťastným ustanovením, které Evropská komise i Rada navrhují ponechat a pozměnit, je ohledně práva členských států stanovovat limity přijímaných státních příslušníků třetích zemí. Pokud tedy nebude dostatečně jasně a transparentně řečeno, kolik a z jakých států bude moci být přijato cizinců, bude tato 29 Srov. ustanovení § 42g odst.7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. 30 Podle ustanovení § 67 správního řádu, kdy se jedná o řízení podle druhé a třetí části správního řádu. 31 PASTOREK, Š., TOMŠEJ, J. Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí ve světle poslední novely . Právní roz hledy 6/2020. s. 191. 32 TOMŠEJ, J. Čtyři roky zaměstnanecké karty: čas na změnu? Právní rozhledy, 2018, č. 15–16, s. 550–553.

100