Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Oproti sociologickému výkladu je tedy z právního hlediska pod pojmem spor vy kládána konfliktní situace mezi stranami až v okamžiku, kdy dojde k uplatnění ochra ny práva před orgánem veřejné moci. 12 3.1 Spory v pracovním právu Obdobně jako pracovněprávní vztahy, je možné i pracovněprávní spory z těchto vztahů vzniklé dělit na individuální a kolektivní. Individuální pracovněprávní spo ry jsou spory vyplývající z individuálních pracovněprávních vztahů, tj. typicky spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a nároky z nich. Pod pojmem kolektivní spory si obvykle představujeme spory mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací či sku pinou zaměstnanců. Neméně významné spory, taktéž vhodné pro mediaci, jsou pak spory v kolektivu, které sice přímo neodpovídají Březinově definici právního sporu (viz výše), avšak jsou nezanedbatelnou částí sporů na pracovišti, tedy spory vyplívající ze sociálních interakcí osob na pracovišti, jejichž povaha je spíše osobní než právní. Z jiného úhlu pohledu je pak také vhodné rozdělovat pracovněprávní spory dle okamžiku vzniku. Nejčastěji se setkáváme se spory, které vznikly za trvání pracovně právního vztahu nebo ty vzniklé v souvislosti s jeho ukončením. Poněkud složitější otázkou jsou pak spory před vznikem pracovního poměru. Teoreticky vzato totiž nejde o spor z pracovněprávního vztahu, jelikož zde žádný vztah neexistuje. I přesto je však vhodné považovat i tyto naposled uvedené právní vztahy za vztahy pracovněprávní, byť odvozené. 13 V mediaci se nejčastěji setkáváme se spory za trvání pracovního poměru, a to ze jména kvůli samotné povaze a cíli mediace, kterým je obnova komunikace a zachování spolupráce mezi stranami. 4. Alternativní řešení pracovněprávních sporů ve světě Alternativní řešení sporů a smírčí řešení nejsou pouze českou specialitou. V násle dující části příspěvku se zaměřím na některé postupy v řešení pracovněprávních sporů v zahraničí. 4.1 Smírčí jednání u pracovního soudu v Německu Smírčí jednání u pracovního soudu (v němčině der Gütetermin ) je zvláštností, se kterým se setkáváme pouze v oblasti pracovního práva a která v běžném německém civilním řízení neexistuje. Před řízením se vždy koná smírčí jednání u pracovního soudu. Řízení je zahájeno na žádost jedné ze stran a termín smírčího řízení je obvykle stanoven ihned po podání žaloby, takže v praxi obvykle trvá pouze 2 - 6 týdnů, než se řízení uskuteční. Strany se 12 JOCHOVÁ, M. Aplikace mediace v rámci pracovněprávních vztahů . PF MUNI. 2019, str. 42. 13 PICHRT, J. In: PICHRT, J. a kol. Zákoník práce - Zákon o kolektivním vyjednávání: Praktický komentář . Praha: Wolters Kluwer, 2017. s. 5.

12