Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Jednoduše lze uvést, že neplatné skončení pracovního poměru nastává v přípa dech, kdy ukončení pracovního poměru nemá podstatné a zákonem předvídané nále žitosti. Neplatné rozvázání pracovního poměru může nastat jak ze strany zaměstnan ce, tak ze strany zaměstnavatele. Tomu rovněž odpovídá struktura zákoníku práce, přičemž § 69 ZPr se uplatní v první výše zmíněné kategorii neplatných rozvázání pracovního poměru, následující § 70 ZPr pak zákonodárce vyčlenil pro druhou z výše zmíněných kategorií. 2 Neplatnost rozvázání pracovního poměru může nastat v různých případech, a ne lze ji tedy vymezit taxativním výčtem. 3 Bude se jednat například o výpověď z jiného, než zákonem předvídaných důvodů, špatné vylíčení skutkového stavu zaměstnava telem či nedoručení výpovědi do vlastních rukou zaměstnance. Důležitost výslovné právní úpravy institutu neplatnosti rozvázání pracovního poměru spočívá v právu po žadovat od druhé strany náhradu škody, sdělí-li výslovně, písemně a bezodkladně, že na trvání pracovního poměru nadále trvá. 4 Pro rozdíl mezi neplatností a zdánlivostí rozvázání pracovního poměru je pod statné uvést, že ve smyslu § 20 ZPr a § 582 odst. 2 OZ lze neplatnost z důvodu nedo držení formy právního jednání, které vyžaduje zákoník práce, namítat pouze v přípa dě, nebylo-li již započato s plněním a zároveň se nejedná o jednání, kterým se zakládá nebo mění základní pracovněprávní vztah. 5 2.2 Zdánlivé skončení pracovního poměru Jako zdánlivé skončení pracovního poměru můžeme charakterizovat právní jed nání, kterým měl účastník pracovněprávního vztahu úmysl ukončit pracovní poměr ústní formou. Dle Zákoníku práce, vycházejíc z dikce § 50 odst. 1, § 66 odst. 2 a § 60 ZPr, jde o jednání, ke kterému se nepřihlíží a je tedy nicotné, zdánlivé. Právní důsledky tak nenastávají a pracovní poměr nadále trvá. 6 V praxi lze příkladem jmenovat zaměst nance ve zkušební době, který již, bez dalšího písemného právního jednání, do práce nepřijde. Strana pracovního poměru, které mělo být takové právní jednání adresováno, se u soudu může domáhat plnění pracovněprávních povinností žalobou. 2 PICHRT, J. a kol. Pracovní právo. 7. doplněné a podstatně přepracované vydání . Praha: C. H. Beck, 2017, s. 295. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 9788074006678. 3 JOUZA, L. Neplatné a zdánlivé (nicotné) skončení pracovního poměru – rozdíly . Bulletin Advokacie. 2018 [cit. 2023-08-10]. ISSN 12143758. Online. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/neplatne-a- -zdanlive-nicotne-skonceni-pracovniho-pomeru-rozdily. 4 MATZEL, J. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho důsledky . Právní prostor. 2019 [cit. 2023-08 10]. Online. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/neplatne-rozvazani-pra covniho-pomeru-a-jeho-dusledky. 5 JOUZA, L. Neplatné a zdánlivé (nicotné) skončení pracovního poměru – rozdíly . Bulletin Advokacie. 2018 [cit. 2023-08-10]. ISSN 12143758. Online. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/neplatne-a- -zdanlive-nicotne-skonceni-pracovniho-pomeru-rozdily. 6 Zdánlivé (ústní) skončení pracovního poměru . Epravo.cz. [cit. 2023-08-17]. Online. Dostupné z: https:// www.epravo.cz/top/clanky/zdanlive-ustni-skonceni-pracovniho-pomeru-112409.html.

17