Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

ního poměru nebude možné pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 13 Dále jsou zdánlivá taková právní jednání, která již naplnila všechny pojmové znaky právního jednání, ale zatím nedošlo k jejich perfekci. 14 Avšak co se dále týče samotného slovního spojení „nepřihlíží se“, je třeba vzít v potaz také rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 5943/2016 Nejvyššího soudu. Ten v tomto případě řešil význam sankce, kdy se k určitému právnímu jednání nepřihlíží v šíři sou kromého práva. Soud uvedl, s vědomím toho, co důvodová zpráva naznačuje (a sice že jde o jednání zdánlivá ve všech případech), kdy se k určitému právnímu jednání nepřihlíží, že „je zjevné, že tomu tak v řadě případů být nemůže“ a „[o]statně z pravidla určujícího, že je-li právní jednání zdánlivé, tak se k němu nepřihlíží (§ 554 o. z.), nelze bez dalšího usuzovat na pravdivost obrácené implikace, tedy že každé jednání, k němuž se nepřihlíží, je zdánlivé.“ Důsledkem takového závěru by v kontextu pracovního práva, kdy zákoník práce v určitých případech stanoví sankci „nepřihlíží se“, umožňovalo, aby se na něj nahlíželo jako na non negotium , nikoli jako na negotium nullum , a to s důsledky jako například žalovat ve lhůtě uvedené v § 72 ZPr. Je důležité zmínit, že v pracovněprávních vztazích v případě právních jednání, kterými se pracovní poměr končí, a která jsou stíhána sankcí, že se k nim nepřihlíží, panuje stále určitá právní nejistota. 15 Dále se pojmu „nepřihlíží se“ věnuji v následující kapitole. Dalším důvodem způsobující „neexistenci“ určitého právního jednání v pracov něprávních vztazích mohou být nedodržené náležitosti řádného doručování. Tento závěr byl judikován Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3663/2014, přičemž soud stanovil, že je-li zákonem stanoven speciální postup doručování, je právní jednání účinné teprve ve chvíli, kdy je v souladu se speciální úpravou řádně doručeno. Do té doby právní jednání ve své podstatě neexistuje. S tím to závěrem se ztotožňuje i M. Hendrychová, podle které nedoručené adresované právní jednání nebylo dovršeno a z právního hlediska tedy neexistuje. 16 Zde je však v návaz nosti na rozlišování mezi zdánlivým a neplatným pracovněprávním jednáním třeba od těchto dvou kategorií rozlišovat problematiku doručování. Pracovněprávní jedná ní, které nedošlo, tedy nebylo řádně doručeno, jinému subjektu pracovněprávních vztahů, sice není zdánlivé ani neplatné, nicméně nenastaly jeho právní účinky, neboť vůbec neexistuje. Pracovněprávní jednání tedy může být zdánlivé nebo neplatné, jen jestliže došlo, tedy bylo řádně doručeno, jinému subjektu pracovněprávních vztahů; to 13 BOGNÁROVÁ, V. Co změnil nový občanský zákoník v pracovním právu?: How did the new civil code change the labour law? Masarykova Univerzita. [cit. 2023-08-17]. Online. Dostupné z: https://www.law. muni.cz/sborniky/pracpravo2014/files/002.html. 14 HALALOVÁ, V. Zdánlivé a neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance . Praha, 2021. s. 24. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta. Vedoucí práce prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. 15 PÁVEK, R. Zdánlivost a neplatnost právního jednání v pracovněprávních vztazích . Plzeň, 2019. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta Právnická. Vedoucí práce JUDr. Martin Janák. 16 CIPRYSOVÁ, V. Písemná forma právního jednání a doručování písemností v pracovněprávních vztazích . Brno, 2018. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.

20