Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

škálu opatření sociální ochrany (dávky v nezaměstnanosti, důchody a zdravotní péče), která pomohou lidem sladit práci se soukromými a rodinnými povinnostmi, jako je péče o děti.“ I když to sdělení přímo neuvádí, dá se i v souvislosti s článkem 153 SFEU 25 očekávat, že prvky flexikurity jako minimální standardy a požadavky budou (a jsou) postupně zaváděny směrnicemi, a proto budou i postupně implementovány do národ ních práv včetně českého zákoníku práce (a dalších zákonů). Je zde však i druhá strana mince. Právo Evropské unie upřednostňuje a za standardní považuje pracovní smlouvu na dobu neurčitou. To, že „pracovní smlouvy na dobu neurčitou jsou obecnou formou pracovních poměrů a přispívají ke kvalitě života dotyčných zaměstnanců a zlepšují jejich výkon,“ uvádí například i směrnice o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. 26 V opozici tohoto standardu jsou pak „prekérní práce“ , které se dají definovat jako „zaměstnání, která jsou nezaručená, vratká, nestálá, dočasná, nejistá či riskantní.“ 27 V roce 2016 vyšla studie vydaná Evropským parlamentem, ve které autoři pre kérní práci zkoumali a ve svých závěrech navrhli, že je třeba slaďovat potřeby jisto ty zaměstnání s potřebami flexibility 28 , že by pro formy prekérní práce měly platit minimální standardy například v oblasti sociální ochrany, minimální mzdy, přístupu k vzdělávání a dále že by měly být podporovány smlouvy na dobu neurčitou. 29 Fakt, že tyto změny probíhají, je možné ukázat na druhé ze směrnic, kterou im plementuje výše zmiňovaná novela zákoníku práce, tedy směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. 30 Bod 2 preambule této směrnice říká: „Zásada č. 5 evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného v Göteborgu dne 17. listopadu 2017 stanoví, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovněprávního vztahu mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě, a že se má podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou; že v souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami má být zajištěna nezbytná flexibilita pro 25 Smlouva o fungování Evropské unie. 26 FLORCZAK, I., MARTA, O. Chapter 1: Precarious work and labour regulation in the EU: current reality and perspectives. Precarious Work. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing, 2019, s. 5. 27 Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. 28 SEDLÁŘOVÁ, H. Prekérní pracovněprávní vztahy . Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení. 2006, s. 10. 29 Což není nic jiného, než flexikurita. 30 BROUGHTON, A., GREEN, M., RICKARD, C., SWIFT, S. Precarious Employment in Europe: Patterns, Trends and Policy Strategies . Brusel: European Parliament. Directorate-General for Internal Policies. Policy Department A: Economic and Scientific Policy. 2016. s. 173–174.

29