Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Další nepochybnou zvláštností dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr byla absence povinnosti vykonat práci osobně. Zákon totiž připouštěl možnost, aby pracovníkovi při plnění pracovních úkolů pomáhali rodinní příslušníci. 12 Ani tehdejší předpisy neumožňovaly asistenci nebo zastoupení ve zbylých tehdy existujících pra covněprávních vztazích, a to ani v pracovním, 13 ani v učebním poměru. 14 V současné právní úpravě je osobní výkon práce základní zásadou, 15 definičním znakem závislé práce, 16 zastoupení je vyloučené. 17 Ještě zajímavější byla z pracovněprávního pohledu původní úprava dohody o pro vedení práce v § 238 SZP. Tu bylo možné sjednat, a to jako jediný takový závazek podle starého zákoníku práce, též ústně bez dalšího. 18 Oproti tomu bylo naopak nutné uzavřít dohodu o pracovní činnosti vždy písemně pod sankcí (dnes absolutní) 19 neplat nosti 20 . Zvláštností je, že v téže době nemusela být takto přísně uzavřena ani pracovní smlouva. 21 Z pohledu současného zákoníku práce, který vyžaduje písemnou formu u všech právních jednání, jejichž důsledkem je vznik, změna či zánik základního pra covněprávního vztahu, 22 jde o zásadní odchylku. Tentýž paragraf rovněž stanovil, že organizace může od dohody o provedení práce odstoupit, nebyla-li práce provedena ve sjednané lhůtě. 23 Takový postup byl značně odlišný od odstoupení od pracovní smlouvy, kde tak bylo možné a dodnes lze učinit jen, pokud a dokud pracovník do práce nenastoupil. 24 Odstoupení totiž znamenalo (a dodnes znamená), že se smlouva ruší od počátku, 25 tedy že jsou strany povinny vrátit si plnění. 26 To však ze strany organizace nejspíše ještě neproběhlo, neboť „odmě na za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce“ , nebylo-li

12 Ust. § 234 odst. 1 písm. b) SZP v původním znění. 13 Ust. § 35 odst. 1 písm. b) SZP v původním znění. 14 Ust. § 219 odst. 1 SZP v původním znění. 15 Ust. § 1a odst. 1 písm. d) ZPr. 16 Ust. § 2 odst. 1 ZPr. 17 Ust. § 38 odst. 1 písm. b) ZPr a § 77 odst. 2 ZPr. 18 Ust. § 238 odst. 1 SZP v původním znění.

19 Socialistické právo znalo pouze jeden druh neplatnosti, blížící se pojmově nejvíce dnešní neplatnosti ab solutní (§ 580 odst. 1 OZ, resp. § 588 OZ), ovšem se zvláštním důrazem na rozpor se zákonem (§ 242 SZP; k oddělenosti jednotlivých kodexů viz poznámka výše). Naopak relativní neplatnost ve smyslu dnešního § 586 odst. 2 OZ tehdy vlastně neexistovala. 20 Ust. § 237 odst. 1 SZP v původním znění. 21 Pracovní smlouvu bylo sice možné uzavřít pouze ústně, avšak nastala-li některá z podmínek uvedených v § 32 odst. 1 a 2 SZP, v původním znění, byla socialistická organizace povinna uzavřít pracovní smlouvu písemně a vydat zaměstnanci jedno vyhotovení takové smlouvy podle § 32 odst. 3 SZP, v původním znění. 22 Ust. § 34 odst. 2, § 49 odst. 2, § 50 odst. 1 a § 60 ZPr. 23 Ust. § 238 odst. 2 SZP v původním znění. 24 Ust. § 33 odst. 2 a § 245 odst. 3 SZP v původním znění; § 34 odst. 3 a 4 ZPr.

25 Ust. § 245 odst. 2 SZP v původním znění. 26 Ust. § 243 odst. 2 SZP v původním znění.

38