Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

mínkách. 58 Nově tak má zaměstnanec právo podle vládního návrhu zákona na rozvrže ní pracovní doby nejméně tři dny předem, právo žádat po určité době práce ve vztahu založeném DPP či DPČ o zaměstnání v pracovním poměru a případné zdůvodnění, proč se tak nemůže udít, a i právo na odůvodnění výpovědi, byť jen za určitých pod mínek. 59 Novinkou je i právo těchto zaměstnanců na dovolenou a sjednocení úpravy doby práce a doby odpočinku s pracovním poměrem. 60 4. Smysl současné úpravy prekérní práce v současnosti Proč tedy zachovávat v zákoníku práce po rekodifikaci celého civilního hmotného práva institut, který vznikl v odlišné době a za odlišným účelem? Přeci jen, smlouva o dílo se do právního řádu vrátila poměrně záhy, 61 v západních zemích se podobné vztahy běžně upravují spíše instituty práva občanského než pracovního 62 (tak tomu ovšem je zpravidla i v případě základních náležitostí pracovního poměru – ostatně podobná úprava platila do přijetí SZP, kdy tehdejší OZO znal tzv. služební smlouvu, byť šlo již o institut vlastně zbytkový). 63 Důvodová zpráva k zákoníku práce nám mnoho odpovědí nedává. Odkazuje se pouze na zažitou praxi, a vlastně tím přiznává, že jsou dohody přijímané vlastně ze setrvačnosti, s určitými změnami, které je z mého pohledu znepřehlednily, jak budu diskutovat dále. Zůstává i pojmenování tohoto závazku termínem „dohody“. Obecně přitom v soukromém právu platí, že dohodou se závazek zásadně mění či ruší, 64 avšak nezakládá. Této logiky se drží i zákoník práce, který výslovně umožňuje skončit pra covní poměr dohodou podle § 49 ZPr; totéž však platí i pro popisované vztahy, 65 a je tak možné z hlediska pojmosloví ne zcela logicky rušit dohodu dohodou. Tento exkurs do terminologie jako by ilustroval zmatečnost současné úpravy těchto základních pracovněprávních vztahů. Jelikož lze podle zákoníku práce uzaví rat DPP i na opakující se úkoly, zůstává jediným odlišovacím znakem pouze způsob počítání odpracovaných hodin, a z pohledu práva sociálního zabezpečení též placení pojistného. Z DPP se platí jen tehdy, přesáhne-li výdělek v daném kalendářním měsíci 10 000 Kč za každý takový vztah. 66 58 Směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách. 59 Čl. I bod 7 a 9 zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 60 Čl. I bod 9 a 11 zákona č. 281/2023 Sb. 61 K tomu došlo zákonem č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. Smlouva o dílo byla napříště upravena v § 631 a násl. SOZ. 62 Důvodová zpráva k zákonu č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Zvláštní část, K části třetí – Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 74 až 77). 63 Ust. § 1151 a násl. resp. § 1153 a násl., OZO. 64 Např. novace podle § 1902 OZ, dohoda o zániku závazku podle § 1981 OZ. 65 Ust. § 77 odst. 5 písm. a) ZPr. 66 Ust. § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále „ZPSZ“), § 3 odst. 3 ZPSZ; § 6 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb.,

42