Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

však ve smyslu platné úpravy nelegální prací, a to na základě zákona o zaměstnanos ti – stále jde o práci závislou ve smyslu § 3 ZPr, avšak vykonávanou mimo základní pracovněprávní vztah. 81 5. Diskuse o potenciální právní úpravě Poptávka po flexibilní úpravě závislé práce na českém trhu práce jistě je a bude. Podle mého názoru by však bylo vhodné provést některé koncepční změny. Je na místě zrušit dohodu o pracovní činnosti jako samostatný institut bez náhrady, a to z výše uvedených důvodů – DPČ se může blížit pracovnímu poměru na poloviční úvazek a s DPP se překrývá. Sama dohoda o provedení práce je totiž už teď relativně univerzál ní, s výjimkou nízkého počtu maximálních odpracovaných hodin a zvláštního způsobu jejich počítání. Lze díky ní pracovat na jednorázovém úkolu i opakovaně a pravidelně, a navíc se z ní neodvádí za určitých podmínek povinné odvody, jak bylo popsáno výše. Z těchto důvodů by podle mého názoru měla na místo současných dvou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vzniknout jen jedna forma prekérní závislé práce, která by vycházela ideově z DPP – spolu s novým zákoníkem práce ztratilo smysl rozlišování mezi prací na jediném úkolu a pravidelné drobné činnosti, tento institut může již nyní postihnout obojí. Je třeba však definovat, kdo by měl pracovat v tomto druhu základního pracovněprávního vztahu a za jakých podmínek. I nadále to budou nejspíše mladí lidé, jejichž hlavní „pracovní“ náplní je přípra va k budoucímu povolání, dále osoby mimo pracovní cyklus a ti, kteří takto pracují mimo své „hlavní“ zaměstnání vykonávané zpravidla v pracovním poměru; smyslem takové činnosti je tak hlavně přivýdělek. Předpokládám tak strukturu obdobnou, jako je tomu v současnosti – až polovina „dohodářů“ je nyní zaměstnána i v pracovním poměru, zbytek tvoří brigádníci z řad studentů a důchodců, případně lidí, u nichž je obtížné učinit odhad o dalším zdroji příjmů (může tak jít např. o rodiče na rodičovské dovolené). 82 Je však třeba podotknout, že tato statistika získaná ze záznamů České správy sociálního zabezpečení počítá pouze s dohodami, z nichž se odvádí pojistné, a jsou proto evidovány – o těch nepodléhajících pojistnému ČSSZ žádnou statistikou nedisponuje, protože zaměstnavatelé jí příslušné informace nemají povinnost hlásit (což se ale od července 2024 změní, viz výše). 83 Nově koncipovaná „smlouva o drobné práci“ by proto neměla umožňovat práci až na bázi polovičního úvazku jako současná DPČ, toto pole má být vyhrazeno pra covnímu poměru. Zdůrazňuji, že smyslem existence nového institutu má být přede vším umožnění přivýdělku, odměna získaná na základě tohoto závazku by neměla být hlavním zdrojem příjmů tohoto zaměstnance. Tímto potenciálním smluvním typem 81 Ust. § 5 písm. e) bod 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 82 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Analýza četnosti práce na dohodu a možnosti řešení výpadku příjmů u zaměstnanců na dohodu. 25. 5. 2020., 2020, s. 6–7. 83 Ust. § 94 odst. 1 a 2 ZNP.

45