Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Jedním z hlavních institutů chránících společníka před nedůsledností správců, resp. členů statutárních orgánů, je péče řádného hospodáře, ovšem ta je modifikována s ohledem na charakter podnikání. 10 Člena voleného orgánu chrání korektiv podnika telského úsudku podle § 51 ZOK, dle něhož pečlivě a s potřebnými znalostmi jednal ten, kdo mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitel ném zájmu obchodní korporace. Ovšem v kontextu této práce je mnohem zajímavější věta za středníkem § 51 ZOK: „Ochrany korektivem podnikatelského úsudku se totiž nedostane tomu, kdo nejednal s potřebnou loajalitou.“ Společníkům obchodní korporace se dostává ochrany i v případě náhrady škody pro porušení péče řádného hospodáře prostřednictvím obráceného důkazního břemene podle § 52 odst. 2 ZOK. Poškozený totiž dokazuje toliko vznik újmy a nikoli porušení péče, naopak člen statutárního or gánu dokazuje, že péči neporušil. Oproti OZ přináší ZOK robustnější ochranu před střetem zájmů. Podle § 54 ZOK je totiž na zástupci, aby svůj střet zájmů řešil a informoval ostatní orgány ob chodní korporace. Zvláště tvrdý je § 66 ZOK, podle kterého, přispěl-li člen voleného orgánu k úpadku obchodní korporace, může insolvenční soud rozhodnout, že člen voleného orgánu musí vydat plnění, které obdržel za výkon funkce, nebo v případě konkurzu dorovnat rozdíl mezi majetkem a dluhy. Důležitým prvkem ochrany vlastníků je i relativně jednoduchý proces odvolání členů statutárních orgánů. ZOK poté obsahuje u kapitálových společností mechanismy pro vyrovnávání in formačního deficitu, jako je právo na informace či právo na vysvětlení. 2.4.3 Zákon o bankách Banky jsou místem, kde je problém zastoupení principála a správce excitovaný, neboť v roli správce se zde nachází (i) vlastníci banky, kteří – byť v omezené míře – spravují majetek věřitelů banky a (ii) management banky, který spravuje majetek hned dvou vlastníků, tj. vlastníků banky, resp. akcionářů a vlastníků svěřených pro středků, resp. věřitelů. Čímž pádem úprava organizační struktury banky cílí nikoli jen na „ochranu před“ managementem banky, ale i na omezení vlivu akcionářů. 11 Zvláštní úprava – nad rámec ZOK – povinností managementu bank se v českém právním řádu nachází v částí třetí ZoB. Jelikož úprava používá stejné instrumenty jako 10 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B. § 51 [Pravidlo podnikatelského úsudku a pokyny nejvyššího orgánu]. In: ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 166, marg. č. 10. 11 SMUTNÝ, A., PIHERA, V., CUNÍK, T. § 8 [Požadavky na představenstvo, dozorčí radu a správní radu banky]. In: SMUTNÝ, A., PIHERA, V., SÝKORA, P., CUNÍK, T. Zákon o bankách. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 251, marg. č. 1.

53