Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

3.1.4 Posílení postavení principála při náhradě škody V případě posílení postavení principála při náhradě škody jde pracovní právo úplně opačným směrem. Už proto, že až na výjimky (které považuji za marginální, protože se týkají jen omezených případů) musí zaměstnavatel prokazovat zavinění, ale hlavně kvůli § 257 odst. 2 ZPr, tedy limitu na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku. 3.1.5 Posílení závaznosti pokynů principála, informační povinnosti, posílení postavení vlastníka při náhradě škody a speciální pravidla pro výkon správy Úpravu posílení závaznosti pokynů principála, informační povinnosti, ani speciální pravidla pro výkon správy pracovní právo neupravuje. 3.2 Vedoucí zaměstnanci Jestli někde vidím promarněný potenciál, je to právní úprava vedoucích zaměst nanců. Kromě možnosti odvolání a delší zkušební doby pracovní právo nepřináší žád nou úpravu odpovědnosti nad rámec běžných zaměstnanců. Za největší hřích považuji § 302 ZPr, kde chybí stanovení úrovně péče a to, že i na vedoucí zaměstnance se uplatní limit pro náhradu škody podle § 257 odst. 2 ZPr. Co do náhrady škody na rozdíl od jiných autorů 16 mám za to, že se na vedoucího zaměstnance může uplatnit § 69 odst. 2 ZOK, alespoň v rozsahu § 66 ZOK. Mám totiž za to, že dané ustanovení ze své podstaty nerozlišuje postavení konkrétní osoby vůči obchodní korporaci, čímž pádem není na místě zohledňovat ZPr, resp. jeho usta novení o náhradě škody. 4. Závěr Pracovní právo je specifické svým silným hodnotovým ukotvením, kdy tvrdošíjně chrání postavení zaměstnance. A není třeba se tomu divit, je to jeho práce. Problém je, že svět není černobílý a právo také ne. Právo je o neustálém vyvažování zájmů, hle dání rovnováhy. Zákoník práce dle mého názoru předmětný problém vyřešil obstojně. Až na jeden aspekt. Tím je úprava vedoucích zaměstnanců, které je dle mého názoru bezdůvodně chrání, resp. rezignuje na jejich detailnější úpravu, která by reflektovala jejich sílu postavení v obchodních společnostech a extrémní dopad jejich rozhodnutí. Zejména by bylo vhodné na vedoucí zaměstnance aplikovat nějakou úroveň péče a od stranit, nebo alespoň zvýšit limit náhrady škody.

16 ŠUK, P. § 69 [Společné ustanovení]. In: ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 235, marg. č. 12, a HURYCHOVÁ, K., BORSÍK, D. (eds.) Corporate governance. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 236 s.

56