Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

bez ohledu na souhlas zaměstnavatele s použitím dopravního prostředku. V úvahu by však připadalo zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec jednal v rozporu s pokynem zaměstnavatele a použil jiný dopravní prostředek (§ 270 písm. a) ZP). Je však otázkou, zda by byl pokyn použít konkrétní dopravní prostředek bez dalšího vnímán jako pokyn k zajištění BOZP. Při šetření pracovního úrazu by se pochopitelně zjišťovalo, kdo dopravní nehodu zavinil. Je-li jedinou příčinou vzniku škody porušení dopravních předpisů zaměstnan cem, zprostí se zaměstnavatel škody zcela; 14 v ostatních případech by se zaměstnavatel mohl zprostit škody poměrně k zavinění zaměstnance. Konečně je třeba poznamenat, že byla-li dopravní nehoda způsobena druhým účastníkem provozu a zaměstnanec utr pí pracovní úraz, má právo volby, zda se bude náhrady újmy domáhat po zaměstnava teli z titulu odpovědnosti za pracovní úraz, anebo po škůdci z titulu občanskoprávní odpovědnosti. 15 Pracovněprávní úprava přitom nesmí být pro zaměstnance méně vý hodná než úprava občanskoprávní. 16 4. Ubytování Ustanovení § 274a odst. 2 ZP považuje za úkon nutný před počátkem výkonu práce „cestu do místa ubytování“. Okamžikem vstupu do místa ubytování je tak úkon podle § 274a odst. 2 ZP ukončen. Zaměstnanec však plynule nepřejde k výkonu prá ce, ale k ubytování. 17 Úrazy utrpěné při ubytování a během něj konstantně nejsou považovány za pracovní. Zejména při vícedenních pracovních cestách se totiž situace připodobňuje ke standardnímu režimu tak, že místo ubytování zaměstnance je pova žováno za bydliště zaměstnance (resp. místo, odkud běžně vyráží do zaměstnání), cesta z místa ubytování k místu plnění pracovních úkolů a naopak je považována za cestu do zaměstnání a zpět, a s úrazem utrpěným mimo pracovní dobu je nakládáno stejně jako s úrazem mimopracovním. Místo ubytování zaměstnance často určuje zaměstnavatel. Judikatura nicméně dovodila, že o pracovní úraz nejde ani v případě, že zaměstnavatel zaměstnanci ubyto vání poskytne. Utrpí-li zaměstnanec úraz v ubytování poskytnutém zaměstnavatelem, může se po zaměstnavateli domáhat náhrady škody v rámci občanskoprávní odpověd 14 Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 11. 1981, sp. zn. 3 Cz 26/81. 15 Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 9. 1968, sp. zn. 3 Cz 36/68, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1906/2004. 16 Nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20. 17 V případě, že by zaměstnanec prvně nezamířil k místu ubytování, ale k místu plnění pracovních úkolů, by byla situace odlišná; cesta z místa plnění pracovních úkolů do místa ubytování by už byla cestou ze zaměstnání a úraz by tedy nebyl pracovní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4834/2010). Problematické je posouzení v případě, kdy jde o jedno a totéž místo; zpravidla se však zaměstnanci nejprve ubytují a nepřikročí bezprostředně k výkonu práce (např. vlastní školení nebývá zahájeno ještě před ubytováním zaměstnanců).

62