Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Aby se mohlo hovořit o diskriminaci podle antidiskriminačního zákona, musí být také splněna podmínka, že k rozdílnému zacházení došlo na základě tzv. diskriminačních důvodů . Ty jsou uvedeny v § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona jako: rasa, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyzná ní, víra či světový názor . Tyto diskriminační důvody jsou antidiskriminačním zákonem vyčteny taxativně , právě proto, „že se lze na základě antidiskriminačního zákona bránit pouze takové diskriminaci, ke které došlo z některého z výše uvedených důvodů, a není možné namítat diskriminaci podle antidiskriminačního zákona založenou na jiném důvodu. “ 23 4.2 Diskriminace na základě sexuální orientace Sexuální orientace je jednou z nejniternějších složek osobnosti člověka, jeho in tegrity, soukromí a důstojnosti, a to zejména pro osoby s jinou než heterosexuální orientací. I přes to, že se jedná o velice citlivou a intimní sféru lidské osobnosti, je stále možné setkat se s předsudky, které mohou vést k odmítání nebo znevýhodňování lidí na základě jejich sexuální orientace. Z tohoto důvodu poskytuje antidiskriminační zákon ochranu i těm osobám, které se cítí být diskriminovány na základě své sexuální orientace. Možná právě proto, že se jedná o záležitost natolik intimní a do určité míry společností stále tabuizovanou, nebývá mnoho incidentů řešeno právní cestou. Tomu odpovídá i skutečnost, že se k diskriminaci osob na základě sexuální orientace proza tím nevážou žádné rozsudky vyšších českých soudů. Naproti tomu např. v judikatuře evropských soudů (SDEU, ESLP) se takové případy vyskytují. 24 Otázka diskriminace na základě sexuální orientace (zejména homosexuálních osob) je, ať v kontextu jim přiznávaných práv či naopak veřejných projevů homofo bie a jiných forem nesnášenlivosti, předmětem tzv. kulturních válek , které polarizují širokou společnost i politickou reprezentaci nejen v České republice, ale i v okolních zemích. Jedná se ovšem o takové otázky, které stojí mimo působnost antidiskriminač ního zákona; ku příkladu lze uvést tuzemské debaty o problematice zrovnoprávnění sňatků mezi heteronormativními páry a páry stejného pohlaví (namísto současné dua Vzhledem k tomu, že některé členské země EU stejnopohlavní manželství uzná vají, vyvstávají zde otázky, např. v oblasti volného pohybu těchto párů v rámci Unie. Pro účely této práce je podstatné, že pojmy manžel a manželka vztáhl SDEU ve své rozhodovací praxi v případě Coman 25 také na manželství stejnopohlavních osob. V tomto řízení o předběžné otázce SDEU dospěl k závěru, že pojem „manžel nebo manželka“ je pro účely unijního práva genderově neutrální a může zahrnovat lity manželství – registrované partnerství). 4.3 Rozsudek SDEU ve věci Coman

23 TOMŠEJ, J., a kol., 2023, op. cit., s. 32. 24 TOMŠEJ, J., a kol., 2023, op. cit., s. 37. 25 Rozsudek ze dne 5. června 2018, Coman, C-673/16, ECLI:EU:C:2018:385.

86