SLP 03 (2013)

existují určité základní elementy tohoto pojmu: 45 (Institut pro studia mezinárodní- ho míru Univerzity Notre Dame) – Mír nelze definovat pouze jako situaci při absenci války (negativní mír), ale situaci, ve které jsou přítomny podmínky pro spravedlivý a udržitelný mír zahr- nující přístup k jídlu a pitné vodě, vzdělání pro děti a ženy, osobní bezpečnost člověka a ostatní nedotknutelná lidská práva (pozitivní mír). To znamená, že spravedlivý mír nastává pouze při udržitelném míru, což při „pouhém“ omeze- ní zbraní/neválčení (negativní mír), kdy se ignorují lidská práva a nespravedlivé sociální a politické podmínky nelze dlouho udržet. Další základní elementy nebo principy míru přinesl Johan Galtung. 46 – Koncept, který vychází z myšlenky, že mír může být více než negativní mír, tedy pouhá absence násilného konfliktu, ukazuje na řadu možných vztahů mezi dvě- ma či více stranami. Stranami může být člověk, stát, národ, region nebo civiliza- ce. Na základě těchto vztahů nejen vysvětluje koncepci pozitivního a negativního míru, ale také popisuje instrumenty, které umožňují je posílit tak, aby tyto vztahy přispěly k lepší spolupráci a vzájemné podpoře pozitivního míru. Galtung rozděluje vztahy na 3 skupiny: 1. Negativní, disharmonický – co je špatné pro jednoho, je dobré pro druhého. 2. Lhostejný – nikdo se nestará o nikoho. 3. Positivní, harmonický – co je špatné pro jednoho, je špatné i pro druhého. b) Kolektivní nebo individuální charakter: národy a jednotlivci jako držitelé práva na mír V tomto místě jde o debatu, kdo je převážně držitelem práva na mír. Zda je to pri- márně právo kolektivní či to může být i právo osobní. Tímto tématem se zabýval ÚřadVysokého komisaře OSNpro lidská práva v roce 2009, kdy závěr expertů z pořádaného workshopu byl takový, že mír musí umožňovat jednot- livcům užívat občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Humanita, lidskost je zajištěna pozitivním mírem ve formě sociální spravedlnosti. Experti se shodli, že právo na mír má individuální dimenzi, což vyplývá z Charty OSN, Všeobecné dekla- race o lidských právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Určitá skupina 45 http://kroc.nd.edu/ 46 Je norský profesor Institutu Transcend, jehož je spoluzakladatelem. Pro něj také, spolu s ostatními, vyvi- nul metodu Transcend „nenásilné transformace konfliktů k míru a rozvoji“. Je považován za průkopníka výzkumu míru a konfliktů a metod nenásilných řešení konfliktů. Galtung je také členem několika mezi- národních rad pro výzkum a poradcem několika mezinárodních organizací, včetně OSN. Galtung je spojován s koncepty, které vyvinul nebo zavedl, zejména s negativním a pozitivnímmírem a koncepcí strukturálního násilí – systém opatření, kterými ten který režim omezuje rozvoj individuí jím ovládaných a jemu podřízených subjektů, a zabraňuje, aby dosáhly svých plných možností. Součástí takových represivních systémů jsou např. podpora nebo využívání rasismu, sexismu, xenofobie a jiných forem dělení a ovládání společnosti.

22