SLP 03 (2013)

a případné mezinárodní odpovědnosti za poškození životního prostředí, které migraci vyvolalo. Složitost problému environmentální migrace se odráží nejen ve značné termino- logické a názorové nejednotnosti doktrinálních zdrojů 55 , ale též v malé pozornosti, která je mu dosud věnována platným mezinárodním právem. Přesidlování většího množství osob z environmentálních důvodů má přitom celou řadu právních souvis- lostí. Potenciálně relevantní jsou normy práva životního prostředí, práva cizineckého a uprchlického, stejně jako práva humanitárního a práva ozbrojených konfliktů. Tyto právní úpravy však poskytují odpověď jen na některé z mnoha otázek, jež problém environmentální migrace vyvolává. Specifická právní úprava zatím chybí a vzhledem k nejasnostem ohledně samotného vymezení tohoto fenoménu nelze očekávat, že by se na ní mezinárodní společenství v blízké době dokázalo shodnout. Zvláštního významu v této situaci proto nabývají lidskoprávní nástroje, jež mají univerzální platnost a po- skytují postiženým osobám alespoň částečnou ochranu. Souvislost mezi environmentální migrací a ochranou lidských práv je zřejmá na prv- ní pohled. Již samotné závažné narušení životního prostředí v důsledku lidské činnosti může představovat zásah do práv jednotlivců, domorodých obyvatel či dokonce celých národů. Zvýšené riziko porušování lidských práv existuje v průběhu migrace a samo- zřejmě též při usazování na novém místě, ať už se jedná pouze o vnitřní přesídlení, či nucený odchod do jiného státu. Ve zcela specifické situaci se – i z pohledu ochrany lidských práv – ocitají obyvatelé nízko položených ostrovů, kterým vzhledem ke stou- pající hladině oceánů reálně hrozí zánik jejich vlastního státu, a to za podmínek, pro něž v historii lidstva neexistuje faktický (nepočítáme-li bájnou Atlantidu) ani právní precedent. Tento příspěvek nahlíží environmentální migraci právě optikou lidských práv. Zamýšlíme se nad tím, do jaké míry spolu obě problematiky souvisejí a jak mohou být stávající či případné nové lidskoprávní nástroje přínosné pro ochranu postižených osob. Z možných podob environmentální migrace se přitom zaměřujeme především na nedobrovolnou migraci vyvolanou dopady klimatických změn, tedy situaci, kdy jsou obyvatelé určitého místa nuceni odejít, protože se v důsledku klimatických změn, resp. jejich průvodních jevů, stane pro člověka neobyvatelným. Zvláštní pozornost po- tom věnujeme specifické situaci obyvatel ostrovních států, jejichž morfologie je z dů- vodu stoupající hladiny oceánů předurčuje k zániku.

55 Problematice environmentální migrace se věnují desítky autorů, pojednat o ní uceleným způsobem je však z důvodu jejího nejednotného vnímání prakticky nemožné. Relativně komplexní a informačně vel- mi bohaté zpracování tématu migrace ve vztahu ke klimatickým změnám přináší australská profesorka Jane McADAM, viz McADAM, Jane. Climate change, forced migration, and international law . Oxford: Oxford University Press, 2012, 319 s. ISBN 01-995-8708-6.

27