SLP 03 (2013)

vídá konceptu vzájemné provázanosti lidských práv 83 ). Právo na život znamená též právo na život určité kvality, jinak řečeno právo žít ve vyhovujících (tj. život neohro- žujících) podmínkách. V tomto směru se právo na život prolíná s právem na osob- ní bezpečnost 84 a s právem na přiměřenou (uspokojivou) životní úroveň (zahrnující mimo jiné přiměřenou výživu, přístup k pitné vodě či důstojné bydlení) garantovaným v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ( International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights , ICESCR, 1966). 85,86 Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva výslovně konstatoval, že „právo na život zahrnuje dů- stojnou existenci alespoň s minimem nezbytných prostředků pro život“. 87 I přes neurčitost pojmů „přiměřená životní úroveň“ či „minimum nezbytných prostředků“ 88 je zřejmé, že zhoršení stavu životního prostředí, jež učiní důstojnou lidskou existenci neudržitel- nou ( a fortiori pak zhoršení, jež znemožní lidskou existenci jako takovou, jako je tomu ve výše popsaném případě zanikajících států), resp. absence adekvátní reakce na tako- vou situaci ze strany státu, mohou znamenat porušení práva na život. Právo na život je též úzce provázáno s právem na zdraví zakotveným ve většině výše zmiňovaných lidskoprávních textů, 89 k nimž dále patří ještě Evropská sociální charta ( European Social Charter , ESCh, 1961) a Dodatkový protokol k Americké úmluvě o lidských právech v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv ( Additional Protocol to the American Convention on Human Rights in the Area of Economic, Social and Cultural Rights , též „Protokol ze San Salvadoru“, Protocol of San Salvador , 1989). 90 Výbor pro lidská práva ( Human Rights Committee ), monitorující provádění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ve svém obecném komentáři č. 6 z roku 1982 konstatoval, že právo na život by nemělo být vykládáno restriktivně a bylo by žádoucí, aby smluvní strany přijaly „všechna opatření ke snížení kojenecké úmrtnosti a zvýšení průměrné délky života, zejména přijetím opatření k odstranění podvýživy a epidemií“. 91 83 KRATOCHVÍL, J. Sociální práva v Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech . Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010, s. 46. 84 Srov. čl. 3 UDHR, čl. I ADRDM, čl. 9 odst. 1 ICCPR, čl. 5 odst. 1 ECHR, čl. 7 odst. 1 ACHR, čl. 6 odst. 1 AfChHPR, čl. 14 odst. 1 ArChHR. 85 Čl. 11 odst. 1 ICESCR, srov. též čl. 25 odst. 1 UDHR. 86 Viz též rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/67/164 z 13. března 2013 věnovanou tématu lidských práv a extrémní chudoby ( Human Rights and Extreme Poverty ), podle níž brání extrémní chudoba plné a účinné realizaci lidských práv a může ohrožovat samotné právo na život. 87 „Right to life encompasses existence in human dignity with the minimum necessities of life…“ Office of the High Commissioner for Human Rights, Human Rights and Extreme Poverty , Human Rights Resolution 2005/16, čl. 1 písm. b). 88 K problémům s určením „minimálního rozsahu“ hospodářských a sociálních práv srov. YOUNG, K.G. The Minimum Core of Economic and Social Rights: A Concept in Search of Content. Yale Journal of International Law [online]. 2008, Vol. 33, N. 1, s. 113-175. Dostupné z: http://www.yale.edu/yjil/PDFs/ vol_33/Young%20Final.pdf [cit. 2013-07-31]. 89 Viz čl. 25 odst. 1 UDHR, čl. XI ADRDM, čl. 12 odst. 1 ICESCR a čl. 16 odst. 1 AfChHPR. 90 Viz zásada č. 11 v první části a čl. 11 ve druhé části ESCh a čl. 10 Protokolu ze Salvadoru. 91 „The right to life … is a right which should not be interpreted narrowly … The expression ‘inherent right to life’ cannot properly be understood in a restrictive manner, and the protection of this right requires that States

39