SLP 03 (2013)

podmínky, respekt rodinného života a ochranu vlastnického práva. 147 Až na výjimky 148 se jedná o obecně uznávaná lidská práva, jež Řídící principy přizpůsobují specifickým podmínkám vnitřního přesidlování. Je třeba zdůraznit, že Řídící principy byly sestaveny primárně pro ochranu osob, které byly nuceny opustit své domovy na časově omezenou dobu, což je zřejmé z po- zornosti věnované právu na návrat a dalším právům s návratem souvisejícím, zejména právu na znovunabytí majetku, který musely přesídlené osoby ponechat na místě, či kterého byly v souvislosti s přesídlením zbaveny. 149 Nucená environmentální migrace v důsledku negativních dopadů klimatických změn však bude až na výjimky trvalého charakteru, státy proto budou muset řešit i otázky, jimiž se Řídící principy nezabývají, jako jsou například poskytnutí prostředků přesahujících nezbytné minimum pro ži- vot, 150 včetně půdy (jejíž poskytnutí bude zásadní podmínkou pro úspěšný přesun do- morodých skupin), či úprava vztahů mezi přesídlenými osobami a „starousedlíky“. 151 Význam uspokojivého řešení těchto otázek pro možnost přesídlených osob plně reali- zovat svá práva je zřejmý, stejně jako obtíže s uspokojivým řešením spojené. Na regionální úrovni na Řídící principy navazuje právně závazná Úmluva Africké unie o ochraně a pomoci vnitřně přesídleným osobám v Africe ( African Union Convention for the Protection and Assistance of Internally Displaced Persons in Africa , dále jen „Kampalská úmluva“) z roku 2009. 152 Zajímavostí této úmluvy je výslovně uvedená povinnost smluv- ních stran „přijmout opatření na ochranu a pomoc osobám, které byly vnitřně přesídleny z důvodu přírodních či lidmi způsobených katastrof, včetně klimatických změn“. 153 Význam této zmínky (jedná se skutečně o zmínku, výraz už se dále v úmluvě neobjevuje) je nic- méně spíše symbolický, než právní 154 : jedná se o první právně závazný text přijatý na mezinárodní úrovni, který změny klimatu výslovně uvádí jako důvod nedobrovol- ného přesidlování. Jako právně mnohem významnější se jeví ustanovení, které upra- vuje odpovědnost smluvní strany za škodu, kterou způsobila vnitřně přesídleným oso- 147 Ibid. , principy 10 až 23. 148 Např. právo znát osud a místo pobytu rodinných příslušníků ( right to know the fate and whereabouts of missing relatives ), ibid. , princip 16. 149 Ibid. , principy 28 a 29. 150 Řídící principy upřesňují, že právo na přiměřené životní podmínky zahrnuje minimálně přístup k zá- kladním potravinám a vodě, základnímu bydlení, přiměřenému oděvu a základním zdravotnickým službám a hygieně (princip 18). Toto minimum však může jen těžko zajistit důstojný život v případě trvalého přesídlení. 151 Zejména v případě domorodých skupin může být otázka soužití s původními obyvateli nového místa Achillovou patou přesídlení, jak ukazuje výše zmíněný případ plánovaného přesidlování Carteretovo ostrovů (viz článek cit. pozn. 143). 152 Úmluva byla přijata v hlavním městě Ugandy Kampale a vstoupila v platnost v prosinci 2012. 153 Čl. 5 odst. 4 Kampalské úmluvy. 154 Text ustanovení ani neumožňuje dovodit shodu smluvních stran na antropogenním původu klimatic- kých změn.

51