SLP 03 (2013)

vyslán jako agenturní zaměstnanec k výkonu funkce statutárního orgánu k uživateli. 242 Přesto jednatelé pro společnost pracují, často osobně. Není výjimkou, že jednateli se stávají též občané třetích států, kteří se obávají, že by k poskytování služeb na území České republiky nezískali povolení k zaměstnání. Pomineme-li případ, kdy jednatel je zaměstnancem rozhoduje o odměně jednatele za výkon jeho funkce valná hromada společnosti (jediný společník), 243 která schvaluje jakékoliv peněžité i nepeněžité plnění, které má být poskytnuto jednateli ze strany společnosti (tedy nejen odměnu ale např. i poskytování služebního vozidla k soukromému užívání, poskytování příspěvku na ži- votní pojištění, penzijní připojištění atd.) a na které jednateli neplyne nárok z právní- ho nebo vnitřního předpisu. Valná hromada odměnu jednatele může schválit buďto samostatně anebo tak, že schválí smlouvu o výkonu funkce, která pravidla pro výplatu odměny nebo její výši upravuje. Pokud není uzavřena a schválena smlouva o výkonu funkce jednatele a odměnu valná hromada neschválila ani samostatně, má jednatel nárok na základě zákonného odkazu na přiměřené použití ustanovení o smlouvě man- dátní na odměnu obvyklou. 244 Jednatel se ovšem může svého práva vzdát. Aby byl vyloučen nárok jednatele na odměnu za výkon funkce, bylo by třeba bezúplatný výkon funkce jednatele sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. 245 ͻ.ͺ Výše minimální mzdy Výši základní sazby minimální mzdy stanoví prováděcí předpis k zákoníku práce. Tím je ust. § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrov- ních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Dle předmětného ustanovení činí 2006, č. 4, příloha str. 68-71. Dále např. Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl. Též pro účely daně z příjmů fyzických osob je příjem jednatele z činnosti konané pro společ- nost vyplývající z předmětu její činnosti považován za příjem ze závislé činnosti. Srov. ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmů a rozhodnutí Nejvyšší správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č.j. 5 Afs 81/2004-53. 242 Obdobně viz BARANCOVÁ, H. aj.: Vysílání zaměstnanců, Plzeň, Aleš Čeněk, 2009, str. 98, autorem je J. Škubal. 243 Relativně nová úprava v ust. § 66d obchodního zákoníku umožňuje dílčím způsobem zohlednit fak- tickou závislost statutárního orgánu ovládané společnosti na rozhodnutích ovládající společnosti. Statutární orgán společnosti tak může dle ust. § 66d odst. 1 obchodního zákoníku pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného a tyto činnosti mohou být vykonávány v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti. Pracovní smlouvu či dohodu o práci konané mimo pracovní poměr musí sjednat statutární orgán či jím zmocněná osoba. Propůjčení pracovněprávního statusu dle ust. § 66d obchodního zákoníku trpí v praxi řadou porodních bolestí. 244 Která již souhlasu valné hromady, resp. společníka nepodléhá, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1647/2010. 245 Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 994/2005 ze dne 31. 7. 2007, dle kterého „v případě, že není ve sporu prokázáno, že účastníci sjednali dohodu o bezúplatném výkonu funkce statutárního orgánu, je výkon této funkce úplatný.“

74