SLP 03 (2013)

stran kolektivní smlouvy je vzhledem k odlišné tradici považován i českou odbornou veřejností za přiměřený a obvyklý. Prohlášení sociálních partnerů na různých diskusních fórech obsahoval opakovaně zájem zvýšit minimální mzdu. 258 Bohužel praxe jednoznačně dokládá, že stále ještě pře- trvává pasivní postoj k tomuto problému, čekání na reakci státu. Z 1.686 podnikových kolektivních smluv a 22 kolektivních smluv vyššího stupně analyzovaných v roce 2012 pouze 110 kolektivních smluv obsahovalo normativní ujednání o minimální mzdě. Což je 8,5% z celkového počtu cca. 1.300 podnikových kolektivních smluv sjedna- ných v rámci podnikatelské sféry, kde toto ujednání má význam. Odlišnou úpravu mzdových tarifů pak obsahovalo 393 kolektivních smluv, což je 30,2% ze stejného celkového počtu podnikových kolektivních smluv. 259 ;. Závěrem Ústavní norma zakotvuje v čl. 28 Listiny základních práv a svobod právo zaměst- nance na spravedlivou odměnu za práci. S touto úpravou souvisí zákaz nucené práce dle čl. 9 Listiny základních práv a svobod. Prosté právo ovšem tuto ústavní ideu, ale- spoň zatím, relativizuje, a to bohužel jak co do obsahu, tak způsobu určení. Právo na spravedlivou odměnu je prostým zákonodárstvím ve skutečnosti upraveno jako prá- vo na určitou minimální výši odměny za práci, resp. jako právo na stejnou (peněžitou) odměnu za stejnou práci (rovnost ve stanovení odměny). Slovo minimální má v tomto případě bohužel skutečně význam nízký, neboť taková je výše minimální mzdy ve srov- nání s většinou členských států Evropské unie resp. smluvních států EHP. 260 Přesto lze konstatovat, že minimální mzda jako základní nástroj boje proti extrémní podobě sociálního vyloučení, chudoby – bezdomovectví – stále v převážné míře plní svou funkci. Tento účinek lze doložit počtem pracujících bezdomovců, jednak jejich celkovým odhadovaným počtem. K prvnímu lze uvést, že v rámci posledního Sčítání lidu, bytů a domů 2011, kdy byli ve spolupráci se Sdružením azylových domů ČR a Asociací poskytovatelů sociálních služeb dotazováni skrytí bezdomovci pouze 4 700 (tj. 28,5%) bezdomovců uvedlo, že jsou ekonomicky aktivní. 261 Kvalifikované odhady 258 Srov. např. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/132515-experti-tripartity-volaji-po-rustu-mini- malni-mzdy-ale-o-kolik/ (Cit.: 13. 9. 2012), zde http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-52591980-tripartita- -drabek-navrhne-vlade-zvyseni-minimalni-mzdy-ale-mene-nez-chteji-odbory (cit.: 13. 9. 2012) nebo zde http://denikreferendum.cz/clanek/11303-od-ledna-se-zvysi-minimalni-mzda-shodla-se-expertni-komise- -tripartity (Cit.: 13. 9. 2012). 259 Data byla získána z informačního systému o pracovních podmínkách MPSV, dostupného http://www. mpsv.cz/cs/3360 (Cit.: 7. 6. 2013). 260 Tak DUSPIVOVÁ, K.: Minimální mzdu v Česku pobírají 3% zaměstnanců, Statistika & My, 2012, č. 10, str. 16 a 17. 261 Dále srov. např. „ Kudy ke dnu, Analýza charakteristik klientů Naděje, o. s., středisko Praha, Bolzanova “, Praha: 2010, SOCIOKLUB, ISBN: 978-80-86140-68-1.

78