Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

nil žalobou nároky na náhradu škody v důsledku rekvizice. Vzhledem k tomu, že na Itálii leželo důkazní břemeno, o tom, že existovaly vnitros- tátní prostředky, které využity nebyly a že Itálie nebyla schopna dosta- tečně prokázat, že společníci ELSI tyto vnitrostátní prostředky nezávisle na ELSI nevyužili, soud námitce nedostatku pravomoci nevyhověl (…). II. Tvrzené porušení Úmluvy o přátelství, obchodu a námořní plavbě a její dodatkové Úmluvy 64-67 (…) USA tvrdily, že Itálie porušila povinnosti vyplývající z Úmluvy o přátelství, obchodu a námořní plavbě, zejména čl. III, V., VII. Úmluvy a čl. I dodatkové Úmluvy (…) A. Čl. III FCN Úmluvy 68-101 ( …) Čl. III upravuje „Právo organizovat, kontrolovat a řídit společnost.“ Pokud jde o otázku, zda bylo toto právo společníků poruše- no, soud se zaměřil na právo „kontrolovat a řídit“ (control and manage). Obecně platí, že rekvizice vede obvykle k omezení, ne-li k vyloučení práva řádně kontrolovat a řídit obchodní společnost. Itálie s odkazem na čl. III Úmluvy tvrdila, že tuto otázku je nutné řešit „v souladu s po- užitelným právem“ a že „jednání v souladu s národním právem a opat- řeními samo o sobě nemůže být jednáním v rozporu s Úmluvou, neboť italské právo taková opatření připouští“. Podle Mezinárodního soudního dvora soulad s národním právem a soulad s Úmluvou jsou dvě odlišné otázky, které navzájem nesouvisejí. Právo požívat „práva kontroly a říze- ní“ dle Úmluvy nemůže být vykládáno jako záruka, že obvyklý výkon kontroly a řízení nesmí být přijímajícím státem nikdy porušen. Každý právní řád může obsahovat ustanovení, umožňující zásah do běžného vý- konu práv, např. v případě obecné nouze, mimořádného stavu apod (…). Mezinárodní soudní dvůr konstatoval, že prefekt i odvolací soud zjistili, že nařízení dočasného zabrání továrny bylo v rozporu s italským právem. Otázkou bylo, zda v důsledku toho byli společníci Raytheon a Machlett zbaveni svého rozhodujícího práva kontroly a řízení, ve smyslu čl. III odst. 2 Úmluvy. V řízení bylo tvrzeno, že společníci byli zbaveni mož- nosti provést „řádnou likvidaci“. V této souvislosti bylo proto rozhodné, zda ELSI byla k datu 29. března 1968 schopna řádnou likvidaci provést, bez ohledu na dočasné zabrání (rekvizici) společnosti. Podle závěru sou-

100