Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

du tato likvidace závisela na řadě faktorů, které byly mimo vliv ELSI a také postavení ELSI z hlediska italského insolvenčního práva. Pokud byla ELSI dne 21. 3. 1968 ve stavu platební neschopnosti, a pokud byla společnost ELSI povinna podat insolvenční návrh (návrh na prohlášení úpadku ELSI), pak práva vyplývající z čl. III odst. 2 FCN, kterých by se USA mohly v tomto sporu dovolat, tj. právo řízení a kontroly, nee- xistovala, neboť otázka „platební neschopnosti“ je otázkou materiálního práva, která musí být řešena podle rozhodného národního práva. Jestliže vedení společnosti ELSI nemělo v rozhodné době praktickou možnost provést plán řádné likvidace pod svojí kontrolou a takovou možnost podle italského práva ztratilo, nelze dospět k závěru, že bylo porušeno právo „kontroly a řízení“. Možnost řádné likvidace byla proto zcela spe- kulativní. Mezinárodní soudní dvůr proto neshledal, že by Itálie poruši- la čl. III odst. 2 FCN Úmluvy. B. Čl. V odst. 1, 3 FCN – ochrana a zajištění cizinců a jejich majetku 102-112. Čl. V odst. 1 upravuje „stálou ochranu a bezpečnost“ (con- stant protection and security) příslušníků obou vysokých smluvních stran (High Contracting Parties) , a to jak „osob a vlastnictví“ , když výraz „stát- ní příslušník“ (nationals) rovněž zahrnuje „společnosti a sdružení“ (cor- porations and associations) . Standard odkazoval na „plnou ochranu a bez- pečnost stanovenou mezinárodním právem“. Podle čl. V odst. 3 nesměla být ochrana horší než ochrana poskytována příslušníkům, společnostem a sdružením jedné ze stran Úmluvy, jakož i osobám kterékoliv třetí stra- ny. Tím byl založen režim tří různých standardů ochrany, které musí být splněny. 1. Žalobce spatřoval porušení Úmluvy v tom, že žalovaný „dovolil děl- níkům ELSI obsadit továrnu“. Odkaz na čl. V „stálé ochrany a bez- pečnosti“ nelze podle soudu chápat jako záruku, že majetek investora nesmí být zabrán nebo rušen za žádných okolností. I když nebylo prokázáno, že újma byla způsobena právě okupujícími zaměstnanci a že italské úřady byly schopné továrnu chránit a pokračovat ve vý- robě, nespadá tato pod „plnou ochranu a bezpečnost vyžadovanou mezinárodním právem“ (the full protection and security required by international law), spíše pod ochranu podle národního režimu, resp.

101

Made with FlippingBook - Online catalogs