Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

než tržní cenu jako důsledek insolvenčního řízení. Soud dospěl k závěru, že nelze pominout finanční situaci, v níž se ELSI nacházela, když sou- visející rozhodnutí o zavření továrny a ukončení činnosti továrny nelze považovat za porušení čl. V odst. 2 FCN. I kdyby však bylo možné považovat rekvizici za akt úmyslně předur- čený k tomu, aby vedl k úpadku, pak platí, že pokud ELSI byla povinna sama podat insolvenční návrh anebo pokud byla v takové finanční situa- ci, že insolvenční návrh nesnesl odkladu, byla rekvizice aktem, který byl pouze aktem nevynuceným, aktem navíc. Kromě toho rekvizice, která nezávisela na okolnostech namítaných žalobcem, omezená na určitou dobu, kterou bylo možno zrušit na základě správního odvolání, nebyla aktem vyvlastnění ( taking ) majetku společnosti, v rozporu čl. V FCN, i když jinak šlo o významné omezení práv Raytheon a Machlett v ELSI. I kdyby byla ELSI solventní, a i kdyby bylo připuštěno, že by doba re- kvizice byla delší a že by správnímu odvolání nebylo vyhověno, stejně by úpadek neměl jiný vliv na situaci ELSI, než která byla i v době jednoho měsíce po rekvizici. Rekvizici bylo tedy možno posoudit pouze z hledis- ka, zda způsobila anebo byla impulsem úpadku. Je zřejmé, že dočasné zabrání ELSI úpadek ani nevyvolalo, ani neuspíšilo, jak bylo zjištěno místními soudy v Palermu a jak odpovídá i závěrům Mezinárodního soudního dvora v této věci shora uvedených. D. Čl. 1 Dodatkové úmluvy k FCN 120-130. Čl. 1 Dodatkové Úmluvy k FCN přiznávají práva, která nejsou kvalifikována jako národní režim anebo režim doložky nejvyšších výhod. Stanoví: „Státní příslušníci, společnosti a sdružení kterékoli z vysokých smluv- ních stran nebudou vystaveny svévolným nebo diskriminujícím opatře- ním (shall not be subjected to arbitrary or discriminatory measures) na úze- mí druhé smluvní strany (…)“. Mezinárodní soudní dvůr považoval za nutné zkoumat, zda rekvizice byla či nebyla svévolným anebo diskriminačním aktem jako takovým. Žalobce uváděl, že rekvizice „byla právě druhem svévolného jednání, které bylo zakázáno“ v čl. 1 Dodatkové Úmluvy, protože jak ve smyslu

103