Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

4. Kdy dochází k porušení smlouvy, které odůvodňuje její zánik nebo přerušení jejího provádění? (srov. čl. 60 Vídeňské úmluvy a výše uve- dený rozsudek). 5. Jaký význam má pro daný spor pravidlo pacta sunt servanda? 6. Jak může vzniknout nová norma mezinárodního práva, příp. nová kogentní norma mezinárodního práva? 2.20 LaGrand Německo v. USA Mezinárodní soudní dvůr, rozsudek ze dne 27. června 2001 45 klíčová slova: Vídeňská úmluva o konzulárních stycích – zatímní opatření – závaznost nařízení, kterým soud určuje zatímní opatření – diplomatická ochrana Skutkové okolnosti případu Bratři Karl a Walter LaGrand byli občany Německa, trvale žijícími ve Spojených státech již od svého dětství. Za účast na pokusu o bankovní loupež, při které byl zabit jeden zaměstnanec banky a druhý těžce zraněn, byli v roce 1982 ve státě Arizona zatčeni a místní soud je oba odsoudil k smrti. Vídeňská úmluva o konzulárních stycích (1963) požaduje po pří- slušných orgánech státu (tedy zde po orgánech USA), aby bez prodlení in- formovaly zadrženou (zatčenou, uvězněnou) osobu o jejích právech, tedy mimo jiné o právu komunikovat s konzulárním úřadem – zde Německa (čl. 36). Konzulární úřad byl o daném případu informován až v roce 1992 samotnými bratry LaGrandovými. Bratři již podle vnitrostátního práva nemohli uplatnit námitku porušení svých práv z dané úmluvy a z tohoto titulu se ve své věci odvolat. Karl LaGrand byl popraven 24. února 1999. Dne 2. března 1999, den před popravou druhého z bratrů, podalo Německo žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Dne 3. března 1999 soud vy- dal nařízení k zatímním opatřením (order on provision measures, čl. 41 Statutu), které mimo jiné stanovilo, aby se USA do vydání finálního roz- 45 Oficiální citace rozsudku: LaGrand Case (Germany v. U.S.); I.C.J. Reports 2001, p. 466.

126