Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

sudku ve věci zdržely popravy Waltera LaGranda. Ten byl však v ten samý den popraven. USA připustily, že výše uvedeným jednáním porušily čl. 36 odst. 1 písm. b) dané úmluvy, když neinformovaly bratry LaGrandovy o jejich právech. Předmětem sporu se pak stal rozsah porušení úmluvy ze strany USA, otázka právní závaznosti zatímního opatření dle čl. 41 Statutu Mezinárodního soudního dvora (dále jen Statutu), či možnost využití diplomatické ochrany (zde byla vznesena otázka jurisdikce soudu ve věci diplomatické ochrany). Rozsudek Mezinárodního soudního dvora 38. Německo uvádí, že USA tím, že neinformovalo bratry LaGrandovy o jejich právu kontaktu s německými úřady, „znemožnilo Německu uplatnění jeho práv podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a c) dané úmluvy“ (…). Německo dále uvádí, že nedodržením informační povinnosti USA také porušily individuální práva zadržených (…). Německo konstatuje, že „bylo poškozeno skrze své dva občany“ a vznáší nárok „z titulu diplo- matické ochrany za Waltera a Karla LaGrandovy“. (…) 39. USA připouští porušení dané úmluvy tím, že neinformovaly bra- try LaGrandovy (…). Dále tvrdí, že „v rozsahu nároku Německa zalo- ženém na obecném právu diplomatické ochrany není dána jurisdikce soudu“ založená jinak protokolem k dané úmluvě (jehož jsou oba státy smluvními stranami), neboť „se nárok netýká interpretace, anebo apli- kace Vídeňské úmluvy“. USA poukazují na rozdíl mezi jurisdikcí nad smlouvami a jurisdikcí nad obyčejovým právem a podotýká, že „i kdyby smluvní norma a obyčejová norma měla stejný obsah“, každá z nich by měla „oddělenou použitelnost“. (…) 42. Soud nemůže přijmout námitku USA. Spor mezi stranami (…) souvisí s interpretací a aplikací úmluvy. Totéž platí pro otázku, zda odst. 1 písm. a) vytváří individuální práva a zda Německo může uplatňovat tato práva za své občany. (…) To (že je diplomatická ochrana konceptem obyčejového práva) nedává státu, který je smluvní stranou úmluvy vy- tvářející individuální práva, překážku pro převzetí nároku svého občana a pro zahájení mezinárodního soudního řízení v této věci na základě obecné jurisdikční klauzule v takové úmluvě. (…)

127