Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

se dotýkají civilistů, se řídí IV. Haagskou úmluvou (1907) a Ženevskou úmluvou o ochraně civilních osob za války (1949). 101. Na základě výše uvedeného Soud se domnívá, že IV. Ženevská úmluva (…) se vztahuje na Palestinská území, která před válkou r. 1967 ležela na východ od „Zelené linie“ a byla během tohoto konfliktu oku- pována Izraelem, aniž by bylo třeba zjišťovat jejich dřívější status. Vztah mezi mezinárodním humanitárním právem a právem lidských práv S odvoláním na svůj posudek o legalitě jaderných zbraní MSD uvedl: 52 106. (…) Soud se domnívá, že ochrana vyplývající z úmluv o lidských právech nekončí v případě ozbrojeného konfliktu, kromě účinků dero- gačních klauzulí toho druhu jako je čl. 4 Paktu o občanských a politic- kých právech. 53 Pokud jde o vztah mezi humanitárním právem a právem lidských práv jsou zde tři možné situace: některá práva mohou být vý- lučně upravena mezinárodním humanitárním právem, jiná jsou výlučně věcí práva lidských práv a konečně jiná mohou patřit do obou odvětví mezinárodního práva. Aby odpověděl na položenou otázku, Soud musí vzít v úvahu obě tato odvětví mezinárodního práva, zejména mezinárodní právo lidských práv a, jako lex specialis , mezinárodní humanitární právo. 108. Aplikovatelnost Paktu o občanských a politických právech vy- plývá z čl. 2 odst. 1, podle kterého „každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje respektovat práva uznaná v tomto Paktu a zajistit tato práva všem jednotlivcům na svém území a podléhajícím jeho jurisdikci bez diskriminace (…)“. 109. ačkoliv jurisdikce států je předevšímúzemní, někdy může být vyko- návána mimo státní území. Vzhledem k předmětu a účelu Mezinárodního paktu (…), zdálo by se přirozené, že i v takovém případě by smluvní stra- 52 Legality of the Threat or Use of Nuclear Weapons, Advisory Opinion, I.C.J. Reports 1996 , s. 239-240. 53 „1. Je-li za mimořádné situace, která je úředně vyhlášena, ohrožen život národa, mohou státy, smluvní strany Paktu, přijmout opatření zmírňující jejich závazky podle Paktu v rozsahu, který si vyžadují potřeby takové situace, za podmínky, že tato opatření nejsou v rozporu s jejich jinými závazky podle mezinárodního prá- va a neznamenají diskriminaci podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství nebo sociálního původu.“ (vložil P. Š.).

139