Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

jat (A/C.6/234). (Tento pojem) může být formou genocidy ve smyslu Úmluvy, pouze pokud spadá do jedné z kategorie činů zakázaných čl. II Úmluvy. Ani úmysl vytvořit „etnicky homogenní“ oblast, ani operace k provedení této politiky nemohou být jako takové označeny za geno- cidu (…) To ovšem neznamená, že „etnické čistky“ nemohou nikdy naplnit genocidium, pokud jsou takové, že mohou být charakterizová- ny například jako „úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových ži- votních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení“… to za předpokladu, že taková akce je provedena s nezbytným speciálním úmyslem (dolus specialis) , tedy s cílem zničit určitou skupi- nu, což je odlišné od jejího přesídlení z oblasti. 191. Při zkoumání skutečností předložených Soudu na podporu ob- vinění ze spáchání aktů genocidia je nutné mít na mysli identifikaci skupiny, vůči níž měla být genocida spáchána… 196. Soud proto dochází k závěru, že (…) taková skupina musí být právně definována pozitivně, a tudíž nejen negativními znaky jako „ne- srbské“ obyvatelstvo. (…) Soud se proto rozhodl zkoumat fakta přípa- du s cílem zjistit, zda lze prokázat úmysl zničit úplně nebo částečně Bosenské muslimy jako skupinu. 198. Vzhledem k této právní otázce Soud odkazuje na tři věci rele- vantní pro určení „části“ skupiny pro účely článku II. Na prvním místě musí být úmysl zničit alespoň podstatnou část určité skupiny. 199. Zadruhé, Soud poznamenává, že je široce uznáváno, že genocida může být spáchána i tam, kde je úmysl zničit tuto skupinu v rámci geo- graficky omezené oblasti. 200. Třetí navržené kritérium je kvalitativní spíše než kvantitativní. Odvolací senát (ICTY) v případu Krstić vyjádřil věc těmito pečlivě váže- nými výrazy: „Počet zasažených jednotlivců by měl být posuzován nejen v absolutních číslech, ale také ve vztahu k celkové velikosti celé skupi- ny. Vedle početní velikosti cílové části může být posuzován její význam uvnitř skupiny.“

147