Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

s masakry spáchanými v oblasti Srebrenice během dotyčného období (…) K tomuto účelu Soud zase musí posoudit následující tři otázky. Zaprvé, je třeba zjistit, zda se žalovanému státu přičítají činy genocidia na základě cho- vání jeho orgánů či dalších osob podle obyčejových pravidel o odpovědnosti států; to znamená zjištění, zda činy byly spáchány osobami nebo orgány, jejichž jednání je přičitatelné, konkrétně v případě událostí v Srebrenici, ža- lovanému státu. Zadruhé, Soud bude potřebovat zjistit, zda činy uvedené v článku III (b) až (e) Úmluvy, jiné než samo genocidium, byly spáchá- ny orgány nebo osobami, jejichž jednání se přičítá žalovanému státu (…). Konečně bude na Soudu rozhodnout v otázce, zda žalovaný stát dodržel závazek zabránit a potrestat genocidium podle článku I Úmluvy. 386. Při použití na tento případ první pravidlo vyžaduje určení, zda činy genocidia spáchané v Srebrenici byly spáchány „osobami nebo entitami“, které mají postavení orgánů Svazové republiky Jugoslávie (…) podle jeho vnitrostátního práva tehdy platného. Je třeba řící, že neexistuje nic, co by mohlo zdůvodnit kladnou odpověď na tuto otázku. Nebylo prokázáno, že armáda SRJ se zúčastnilamasakrů, ani že se političtí představitelé SRJ podíle- li jakýmkoli způsobem na masakrech nebo na jejich plánování. Je pravda, že existuje řada důkazů o přímé či nepřímé účasti armády SRJ po boku ozbro- jených sil bosenských Srbů na vojenských operacích v Bosně a Hercegovině v letech předcházejících událostem v Srebrenici. (…) Nebyla však prokázá- na žádná taková účast ve vztahu k masakrům spáchaným ve Srebrenici (…). Navíc ani Republika Srbska (útvar de facto ovládající část bosenského úze- mí), ani její armáda nebyly de jure orgány SRJ, protože žádný z nich neměl postavení orgánu tohoto státu podle jeho vnitrostátního práva. 391. První otázkou (…) je, zda je v zásadě možné přičíst státu jednání osob, které ač nemají právní postavení orgánů žalovaného státu, ve sku- tečnosti jednají pod tak přísnou kontrolou státu, že musejí být považo- vány za jeho orgány pro účely nutné přičitatelnosti vedoucí k odpověd- nosti státu za mezinárodně protiprávní chování. Soud se skutečně již zabýval touto otázkou a dal na ní zásadní odpověď ve svém rozsudku z 27. 6. 1986 ve věci týkající se Vojenských a polovojenských aktivit v a proti Nikaragui (Nicaragua v. USA). 56 V odstavci 109 tohoto rozsudku 56 Military and Paramilitary Activities in and against Nicaragua (Nicaragua v. United States of America), I.C.J. Reports 1986 , s. 65, § 115.

149