Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

též vzniknout, když v důsledku vojenské akce – ať legální či protiprávní – vykonává účinnou kontrolu oblasti mimo své státní území. (…) 74. Jak čl. 25 odst. 2, tak čl. 46 odst. 2 Úmluvy výslovně dovolují, aby příslušná prohlášení byla učiněna pro určité období. (…) 75. (…) navíc článek 46 odst. 2 stanoví, že prohlášení „lze učinit bez- podmínečně nebo s podmínkou vzájemnosti“ (…) Kdyby, jak tvrdí žalo- vaná vláda, byla dovolena podle těchto ustanovení věcná nebo teritoriální omezení, smluvní strany by měly možnost se přihlásit k rozdílným reži- mům prosazování smluvních závazků závisejících na rozsahu jejich při- jetí. Takový systém (…) by nejen vážně oslabil úlohu Komise a Soudu při plnění jejich funkcí, ale také by snížil efektivnost Úmluvy jako ústav- ního instrumentu evropského veřejného pořádku (ordre public) . … 89. S přihlédnutím k povaze Úmluvy, obvyklému významu článků 25 a 46 v jejich souvislosti a ve světle jejich předmětu a praxe smluvních stran Soud dovozuje, že omezení ratione loci připojená k prohlášením Turecka podle čl. 25 a čl. 49 jsou neplatná. 97. Soud prozkoumal text prohlášení a znění omezení s cílem určit, zda zpochybněná prohlášení mohou být oddělena od akceptačních in- strumentů či zda tvoří jejich integrální a neoddělitelnou část. I při po- suzování textů prohlášení podle článků 25 a 46 dohromady se domnívá, že zpochybněná omezení mohou být oddělena od zbytku textu a pone- chána nedotčena přijetí opčních klauzulí. Otázky: 1. Co znamená pojem „jurisdikce“ v čl. 1 Evropské úmluvy o lidských právech? 2. Za čí jednání odpovídá stát podle mezinárodního práva? 3. Může smluvní strana EÚLP odpovídat za porušení spáchané na úze- mí jiného státu? 4. Proč je EÚLP označována za „ústavní instrument evropského veřej- ného pořádku“?

182