Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

než polovina dětí ve speciálních školách v Ostravě pocházela z romské ko- munity. Případ rozhodoval Velký senát ESLP, který ve svém rozsudku zaujal odlišné stanovisko od původního stanoviska senátu. Argumentace a závěry orgánu vydávajícího posudek 125. Senát dospěl k závěru, že nedošlo k porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1. Dle jeho názoru se vládě (České republiky – pozn. překl. ) podařilo prokázat, že systém speciálních škol v České republice nebyl zaveden výlučně pro účely péče o romské děti, a že v těchto školách bylo vyvinuto značné úsilí k tomu, aby se napomohlo určitým kategoriím žáků získat základní vzdělání. V této souvislosti také konstatoval, že právní úprava podmínek zařazování dětí do speciálních škol neodkazuje na etnický původ žáků, nýbrž sleduje legitimní cíl adap- tovat vzdělávací systém potřebám, schopnostem a hendikepům dětí. 126. Senát poukázal zejména na to, že se stěžovatelům nepodařilo vy- vrátit závěry expertů o tom, že jejich potíže s učením byly takového cha- rakteru, že jim bránily postupovat podle řádného učebního plánu pro základní školy. Dále (Senát – pozn. překl.) uvedl, že rodiče stěžovatelů zůstali ve věci nečinní, nebo sami požádali o umístění či setrvání svých dětí ve speciální škole. 182. Soud poznamenává, že jako důsledek své turbulentní historie a ne- ustálého vykořenění se Romové stali specifickým typem znevýhodněné a zranitelné menšiny (…). Jak již Soud uvedl v dřívější judikatuře, vyžadu- jí proto zvláštní ochranu (…). Jak dokládají aktivity četných evropských a mezinárodních organizací (…), tato ochrana zahrnuje rovněž oblast vzdělání. Tento případ proto zasluhuje zvláštní pozornost, zejména proto, že v době podání stížnosti k Evropskému soudu byli stěžovatelé nezletilý- mi dětmi, pro něž mělo právo na vzdělání rozhodující význam. 183. Stěžovatelé v posuzovaném případě netvrdí, že byli v situaci od- lišné od situace neromských dětí, která by vyžadovala odlišné zacházení, ani že žalovaný stát nepřijal pozitivní opatření (affirmative action) k ná- pravě faktických nerovností nebo rozdílů mezi nimi. (…) V souladu s je- jich tvrzením je nutné dokázat pouze to, že s nimi bylo bez objektivního a racionálního zdůvodnění zacházeno méně příznivě než s neromskými

188