Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

Závěry 207. Ze skutkových okolností projednávaného případu vyplývá, že přijímání romských dětí do škol nebylo doplněno o záruky (…), kte- ré by zajistily, že stát při uplatnění své diskreční pravomoci v oblasti vzdělávání přihlédne k jejich zvláštním potřebám jako členů znevý- hodněné skupiny (…). Kromě toho, následkem přijímacího procesu byli stěžovatelé zařazeni do škol pro děti s mentálním postižením, je- jichž učební osnovy byly nižší úrovně než na běžných školách, a kde byli izolováni od žáků z většinové populace. V důsledku toho se jim dostalo vzdělání, které ještě zhoršilo jejich obtíže a ohrozilo jejich ná- sledný osobní rozvoj, místo aby jim pomohlo řešit jejich skutečné pro- blémy, začlenit se do běžných škol a rozvinout dovednosti usnadňující život mezi většinovou populací. 208. Za těchto okolností Soud sice uznává úsilí, které české orgány vynaložily na zajištění vzdělání romským dětem, zároveň však nena- byl přesvědčení, že by rozdíl v zacházení mezi romskými a ostatními dětmi byl objektivně a přijatelně zdůvodněn a že by mezi použitými prostředky a sledovaným cílem existoval rozumný vztah proporciona- lity. V této souvislosti se zájmem poznamenává, že nová právní úpra- va speciální školy zrušila a obsahuje ustanovení o vzdělávání dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami včetně sociálně znevýhodněných dětí v základních školách. 209. Jelikož bylo prokázáno, že uplatňování příslušných právních předpisů mělo v rozhodné době nepřiměřeně škodlivý dopad na rom- skou komunitu, Soud je konečně toho názoru, že stěžovatelé jako čle- nové této komunity byli nutně vystaveni stejnému diskriminačnímu zacházení. Vzhledem k tomuto závěru se již Soud nemusí zabývat je- jich individuálními případy. 210. V projednávaném případě tudíž došlo u každého ze stěžovatelů k porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1.

191