Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

6. JINÉ PŘÍPADY Případ Caroline , který mezinárodní právo obohatil o tzv. Websterovu formuli vymezující kritéria legální (preemptivní) sebeobrany, se od ostat- ních případů zařazených do tohoto casebooku na první pohled liší. Jako jediný nebyl řešen mezinárodními soudními či arbitrážními orgány, ale přímým politickým jednáním mezi dotčenými státy, Velkou Británií a USA. Komunikace probíhala prostřednictvím oficiálních dopisů, z nichž nejvýznamnějším se stal dopis amerického ministra zahranič- ních věcí Daniela Webstera z roku 1841. Případ má význam nejen pro mezinárodněprávní úpravu sebeobrany, ale dobře též dokumentuje úzké sepjetí mezinárodního práva a mezinárodní politiky a nabízí názorný příklad toho, jakým způsobem se může začít formovat norma obyčejo- vého mezinárodního práva. Případ Adolfa Eichmanna vedl ke sporu o univerzální jurisdikci států nad zločiny, které svou podstatou porušují mezinárodní právo, a její případný nesoulad s principem suverenity států. Případ je svou povahou zvláštní tím, že ve své době neexistoval ve světě mezinárodní soudní orgán, kterému by náležela jurisdikce k uplatnění individuální trestní odpovědnosti za zločiny proti lidskosti. Klíčovou úlohu zde mělo rozhodnutí izraelského Nejvyššího soudu, ve kterém soud shledal slu- čitelnost národního zákona, zakládajícího ex post trestní odpovědnost za zločiny, které de lege lata nebyly trestné v době svého spáchání. Soud vycházel zejména z univerzality těchto zločinů a jejich extra-teritoriál- ního charakteru, čímž se zakládala pravomoc jakéhokoli státu soudit a trestat takové zločiny. Ačkoli neexistovala žádná mezinárodní smlouva, která by zakazovala tyto zločiny (poněkud odlišné je to u válečných zlo- činů), byl tento zákaz patrný z obyčejového mezinárodního práva, neboť svou podstatou zločiny směřovaly k porušení univerzálních morálních hodnot a bezpečnosti mezinárodního společenství. Případ vyvolal diplo- matickou rozepři nejen mezi Argentinou a Izraelem, ale byl projednáván i Radou bezpečnosti OSN. Případ Saiga – Mezinárodní tribunál pro mořské právo sídlí v Hamburku v SRN. Základem pro jeho působení je Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982, Statut Tribunálu pro mořské právo

255